Koruny moci-Ohnivá koruna

2.kapitola

Áron nevěděl co se kolem něho děje, měl svázané ruce a táhl ho nějaký silný muž, poznal to podle hlasu kterým mluvil  s ostatními jeho kumpány. Bavili se elfím jazykem a Áron si ho jen velmi matně pamatoval z dětství, takže nerozuměl téměř ničemu. Když takto šli už asi druhý den, náhle ho muž posadil na nějakou měkkou židli a rozvázal mu oči,byl v dřevěné chalupě a okolo něho stál obrovský shluk lidí.V jejich čele stálo několik silný mužů v kápích, kteří měli na zádech toulce s šípy a v rukou luky na sobě pak měli černé nebo zelené velmi úzce zaplé ošuntělé kabáty a přez ně kožené opasky, které protínaly obyčejné nezdobené přesky za opaskem měl pak každý muž ocelovou dýku s kostěnou rukojetí. Jen jediný muž měl místo dýky krásný meč, s černým ostřím elfské výroby, takové produkty se od občanské války ve Filrondyi neobjevovaly, protože v tu dobu se zastavil obchod s elfí říší.Tanto muž měl také masku, která byla též elfího původu, také jeho brož která mu jako jedinému držela plášť byla elfí. Maska byla postříbřená i pozlacená a zobrazovala hlavu majestátního orla a ze všech mužů v kápi byl uprostřed a nejblíž. Právě on první promluvil. ,,Sešli jsme se tu na počest našeho pána, ať má na hlavě korunu nebo ne pro nás to bude vždy náš král a ikdyž není plnoletý, nezná svůj původ neumí s mečem, ba ani není zrovna učený.Mi mu ukážeme pravdu a naučíme ho všemu co král musí umět a až bude plnoletý a bude chtít půjdeme s ním, do jakékoliv bitvy.Dáme za něj třeba i život jen aby navždy získal svou říši zpět a aby toto království už netrpělo."Pak se otočil k Áronovi a poklekl před ním a řekl mu: ,,vím že nic nechápeš můj pane a králi má naděje ale vše ti ujasním a předem se moc omlouvám za vaše přepadení a to jak s vámi bylo nakládáno, ale věřte mi že to jinak nešlo.Zde svou křivdu napravím slibuji."Áron byl naprosto zaražen, nejdřív ho napadnou, svážou, bez přestávek odnesou na nějaké neznámé místo a pak ho nazývají králem a slibují mu že ho králem udělají a budou ho snad i uctívat. Nechápal to, on přeci nikdy nebyl někdo urozený, žádný rytíř, šlechtic ani princ a už vůbec ne král. Rozhodně nechtěl mít nějaké problémy s pravým krále a být nějakým samozvancem, proč si ho sakra vybrali? Pak se rozhlédl a před sebou uviděl ještě svázanou Lindu a rozzuřil se jestli ho brali jako krále, proč s jeho přáteli nakládají takto pak vykřikl: ,, Jestli mě považujete za krále, tak okamžitě rozvažte mou přítelkyni." V místnosti zavládlo naprosté ticho a všichni příchozí hleděli zmateně na muže s maskou, ten ho náhle silně přitáhl k sobě a řekl: ,,Slíbil jsem že pro krále obětuji i život ale ty ještě nejsi zcela král a já nebudu sloužit neplnoletému tyranovi. Rozkazy budeš moct udávat až budeš dospělí a budeš všechno umět co musíš, zatím udávám rozkazy já. Ale budiž pusťte tu holku a oba odveďte do jejich stanu a tam je bedlivě hlídejte. Prozatím shromáždění skoničilo můžete jít."

Tak a je tu další kapitola, doufám že se líbila, omlouvám se za velkou přestávku, ale nebyla jsem si jistá jestli mám pokračovat, rozhodla jsem se ale že ano.Jinak přeji pěkný den vaše Catnoirblanc888.