Ahoj jmenuji se Sarah. Dovolte mi představit mi jeden krátký příběh, co se mi stal. Letos budu maturovat a díky popularitě na mé škole se i tam cítím jako doma.. Vrátíme se, ale zpátky.
3. února 2026 Právě se chystám odejít z jedné party, ale Steve mě zarazí „ To už chceš odejít tak brzo? " „ Ano, zítra mám trénink a musím brzo vstávat. Promiň Steve " a dala jsem mu pusu na tvář na rozloučenou.
Vydala jsem se na vlak, protože už mi nejel žádný autobus. Ve chvíli, co jsem došla na naše malé vlakové nádraží jsem ani nedokázala spočítat, kolik tam je lidí. „ Snad si budu mít aspoň kde sednout, když je tu, tak narváno. " Uběhlo asi pět minut a konečně se něco ozvalo Omlouváme se všem cestujícím vlak bude opo.. - Hlášení se přerušilo a všechna světla zhasla. Když se rozsvítila, tak všichni zmizeli a z rozhlasu šel jen nepříjemný rachot.
ČTEŠ
Opuštěné Nádraží [POZASTAVENO]
Horror„Jak dlouho dokážeš unikat své minulosti, než tě dožene?" Sára se ocitá v noční můře, ze které není úniku. Bolest a utrpení jsou však teprve začátek - skutečné peklo nastane, až si vzpomene, co strašného udělala. Ale bude ještě čas to napravit, neb...
![Opuštěné Nádraží [POZASTAVENO]](https://img.wattpad.com/cover/351720678-64-k996452.jpg)