Sotva jsem se nadála, stála jsem na nádraží úplně sama. Říkala jsem si, jestli to není jenom sen. Bylo ale pozdě a já musela jít domů, rodiče už musí mít strach. Šla jsem zpátky k nádraží, ale vypadalo spíš jako nějaký opuštěný a strašidelný hrad.
Pomalu jsem dostala i strach, jak dveře byli nepřirozeně velké a když jsem je pomalu otevírala vydávaly hlasité vzrání. Nejspíš by to chtělo promazat. Řekla jsem si v hlavě abych se tolik nebála. „Sakra!" Dveře totiž za mnou práskly vší silou, kterou jen šlo až se rozletělo sklo.
Trochu jsem si ulevila od té rány, ale v 1. patře jsem začala slyšet hlasité dupání.
ČTEŠ
Opuštěné Nádraží [POZASTAVENO]
Terror„Jak dlouho dokážeš unikat své minulosti, než tě dožene?" Sára se ocitá v noční můře, ze které není úniku. Bolest a utrpení jsou však teprve začátek - skutečné peklo nastane, až si vzpomene, co strašného udělala. Ale bude ještě čas to napravit, neb...
![Opuštěné Nádraží [POZASTAVENO]](https://img.wattpad.com/cover/351720678-64-k996452.jpg)