𝟻.𝟷𝟸.𝟸𝟶𝟷𝟷
•𝐂𝐡𝐫𝐢𝐬𝐭𝐨𝐩𝐡𝐞𝐫•
"Mami? Kde je táta?" Zeptal jsem se tenhle týden již po čtvrté,ale věděl jsem,že přijde ta samá odpověď.
"Chrisi,tvůj táta má teď hodně práce,víš? Je před Vánoci" usmála se máma,ale já poznal,že to není jen tak. Ano,je mi sice jen 14,ale i tak... ten smutek v jejích očích jsem nikdy nedokázal přehlédnout. Natož ignorovat.
I přesto,že bych ji chtěl pomoct,jsem nikdy nepřišel na to,jak bych to měl udělat. Proto jsem jen kývnul a usedl ke stolu. Vždycky jsem se za to na sebe zlobil,ale věděl jsem,že jednou na to přijdu.
"Večeře byla skvělá,mami" usmál jsem se na mámu po večeři a chytil ji za ruku.
Už jednou jsem si slíbil,že se o ni postarám. Jenže sliby chyby,no ne?
Prostě jsem jen nebyl tak silný,jak jsem myslel,že budu.......
HELLOOOOO! TOHLE JE,TROCHU KRATŠÍ,PRVNÍ ČÁST! SNAD SE LÍBÍ ÚTRŽEK Z CHRISOVA ŽIVOTA! 💋💋
~Thea ❤️❤️
ČTEŠ
Nenahraditelný
FanfictionChristopher byl vždycky člověk,který věděl,co od života chce. Miloval život a byl rád,že ho má takový jaký je. I přesto,že to měl už od dětství těžké toho dokázal víc než dost. Jenže zvládne to i nadále? Když se mu do života připletla žena,která by...
