„Proč se na mě tak díváš?"

13 1 0
                                    

Dívá se na mě, jak se sprchuji horší věc je ta, že je to můj otec.. nevím zda to mám ignorovat nebo ho nechat i přes to, že se mi to moc nelíbí.

Od tohohle uběhli dva dny, pořád se na mě díva, už pro mě známým pohledem. Prostě na to nemůžu přestat myslet, aspoň že teď nevidím jeho pohled protože jsem ve škole
„proč se vlastně, semnou stále bavíš? Felixy.."

nejaký problém?"

„n-ne.."

Vím že mě za zády pomlouváš, vysmíváš se mi.. nejsem tak hloupý jak vypadám, i tak tě nechám si semnou dělat skoro co chceš. (PLS NO DIRTY MIND❌)

„měl by jsi víc jíst, s tou zdí skoro splýváš" nad tím jsem se uchechtl

„jak jinak, myslíš vůbec na sebe?"

přetvářka.. jen chceš aby to vypadalo že se zajímáš..
„poslední dobou moc ne, kvůli brigádě, škole a tak" usmál jsem se na něj, asi se s tebou bavím jen proto že nemám s kým jiným si povídat.

„jak jinak" pootočil očima.

Jsem naivní? Asi ano také jsem rád že nějak vím co od tebe už čekat.

„jdeš? Nebo tam budeš jen stát?"

„jo promiň.. už jdu" vzal jsem si batoh a šel za ním. Doma jsem si jen hodil tašku na zem, a šel si lehnout..
. . . . . .

Vzbudil mě pocit že se na mě někdo dívá. Když jsem otevřel oči vyděl jsem mého otce který se ke mě začal přibližovat. Rychle jsem se vyhodil do sedu.. Když byl nějak blíž mě, sedl si na postel a dal mi jeho ruku na tu moji.. Jen jsem se na něj vyděšeně díval, nic jsem nenamítal.

„c-co potřebuješ?" neodpověděl mi, místo toho se přiblížil víc ke mně. Jeho pohled se změnil, já jsem se na něj stále vyděšeně díval i přes to že mi dal jeho ruku na tvář, jsem nic nenamítal bojím se..

„jen chvilku tvého času" řekl to takovým tím oplzlým hlasem..

. . . . . . .

Všechno mě bolí.. Ne že by mě nějak znásilnil i když k tomu taky malém došlo ale k mému tak zvanému štěstí ne, protože jsem do něj začal různě bouchat takže jsem to přežil jen s nějakými kopanci, to budou zase modřiny..

Další den ve škole přišel nějaký nový klučina jmenoval se Raven.. no jasně zrovna si musí sednout ke mně, Felix sedí se svoji holkou takže.. a stejnak si myslím že by se mnou sedět nechtěl se divím že tenhle kluk ano..

„proč se tak na mě díváš?" řekl jsem chladně, ani se na nej nepodíval.

„já jen že uhm- sedím vedle tebe” Jsem si nevšiml

„jsem si nevšiml" to jsem si spíš řekl pro sebe..

Z pohledu Ravena
Jak jinak nová škola, nový spolužáci, kamarádi..
Před tabulí jsem něco o sobě řekl a šel si sednout vedle černo-vlasýho a s spíše modro-šedýma očima.. začal jsem se na něj nenápadně dívat, než si toho všimnul..
„proč se na mě tak díváš?" máš hezký hlas, takový příjemný ale chladný
„Já jen že uhm- tak sedím vedle tebe.." uchechtl jsem se pro sebe, on jen něco zamumlal.
Nevím jestli se s ním chci nějak bavit, ale přijde mi zajímavý

_________
KONEČNĚ VÍKEND i když to vlastně není nějak výjimečný, právě stojím před školou s mobilem v ruce, než přišel ten kluk..
„potřebuješ něco?"

„uhm jen-" ani to nedořekl protože k nám přišel Felix.

„Hej, Zacku!”

„hm?" co zas chce?

„tady máš ten zapalovač, který jsi mi včera půjčil"

„jasně, dík" vlastně ho ani nepotřebuju ale což.

„tak zítra čau" řekl když odcházel

„čau-" hned jsem se podíval na kluka s sněhově bílými vlasy, a světle modrými oči.

„co že jsi potřeboval?"

„maš to od školy daleko?"

„ani ne jen 20 minut"

„aha můžu jít s tebou?"

„dělej co chceš"

„jo dobře.. a kde bydlíš?"

„to vědět nepotřebuješ"

Není to jeho věc, a taky co kdyby někdy jen tak přišel? By byl konec světa pro mě.

„chápu.. kolik ti je?"

To se semnou chce jako začít bavit nebo co?

„16" odsekl jsem.

Jeho typuju tak na 17 nebo 18 přece je o hlavu vyšší než já.

„hmm.. mě je 18"

„jsem si to myslel"

„aha.. ty asi moc nemluvíš co?"

Co je to za takovej nával otázek.

„někdy.."

(O měsíc později)

V klidu jsem se bavil s Felixem než přišel Raven..
„stejnak tě odhodí"

Nic jsem na to neřekl protože to je pravda Ravenovi moc nevěřím ale neříkám že Felixovi taky, i když možná že Ravenovi věřím víc než Felixovi..

„děláš jako bych to nevěděl"

„hmm.. mám otázku"

„jakou?" zase něco..

„bavil by jsi se furt se mnou i kdybych ti udělal něco špatnýho?" proč se ujišťuješ?

„zaleží co by to bylo"

„tak třebaaa... Že bych tě pomlouval a tak" ty si myslíš že to nevím?

„to už děláš takže" pokrčil jsem rameny a podíval se na něj.

„jsi hodně všímavý, víš to?" uchechtl se

„jo vím"

„tak třeba místo pomluv, kdybych ti ublížil nějak fyzicky"

„nevim asi bych to dokázal ignorovat, možná"

„hmm.. blbče" začal se smát

„no jo"

/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/

JSEM TADYYY!!!! HAHA no nevím co dál tak doufám že se vám to nějak líbí, omlouvám se za chyby XD TAK PAPA MĚJTE SE HEZKY 👊👊

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Oct 16, 2023 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

ZneužitýKde žijí příběhy. Začni objevovat