Anime Dimensions: Journeying into Alternative Realms

Skok do doby pobertů

Michiko- kurzíva

Severus- tučně

Když se Michika se svou nově nabytou démoní rodinou chtěla vrátit zpět do doby plné titánů, aby pomohla svým kamarádům, stalo se něco s čím nikdo nikdy nepočítal ... Při procházení portálem se objevilo něco, co Michiku pohltilo ještě dřív než stihla sama projít svým vlastním portálem. 

Michiko se ocitla na Bradavických pozemcích roku 1971, kdy na škole studovi Poberti, Lily a Severus. Nevěděla co se stalo, ale byla si moc dobře vědoma kde se zrovna teď nachází. Stála totiž u zapovězeného lesa, ze kterého se ozývali děsivé zvuky.

*O pár měsíců později*

Michiko utíká po chodbě směr učebna lektvarů, když v ten moment do někoho vrazí. Spadla na zem a s omluvami si začala sbírat učebnice z podlahy. Když však spatřila osobu do které vlastně vrazila zjistila že je to Severus Snape (primus její koleje a nejlepší mladý čaroděj, kterého kdy měla tu čest poznat ), který ji ač neochotně podával ruku aby ji pomohl na nohy.

Nechala se zvednout a ještě párkrát se mu omluvila za to, že do něj vrazila. Musím uznat že Lucius měl opravdu pravdu, když říkal že jsi na zmijozelku až moc roztomilá. C-co prosím? Slyšela jsi mě a teď pojď nebo oba příjdeme pozdě, to přeci nechceš ne? N-ne? Stále trochu  zmatená Michiko ovšem poslechla a šli spolu na hodinu.

Michiko ani Severus se v hodině ale nedokázali soustředit. Museli stále myslet na dnešní ráno jak se spolu srazili téměř před učebnou. Když už se hodina blížila ke konci našel Severus malý kousek pergamenu a na něj napsal krátký vzkaz, který při odchodu položil Michiko na lavici.

Když si toho lístečku Michiko všimla Severus už byl dávno mimo učebnu. Když si přečetla co na tom vzkazu bylo napsáno. "Přijď po vyučování do učebny přeměňování S.S." Michiku zajímalo co by po ní asi tak Mohl chtít, proto si přislíbila že tam po vyučování zajde.

Byl konec vyučování a to znamenalo jediné, schůzka v učebně přeměňování. Když Michiko přišla Severus už seděl na jedné z lavic a čekal na ni. Ahoj. Ahoj, co jsi potřeboval že jsme se měli sejít? Nic, jen mě napadlo že by jsme se mohli lépe poznat. Dobře, v tom případě: jmenuji se Michiko, jsem ve stejné koleji jako ty a ráda čtu "podávajíc mu ruku". Rád tě  poznávám, jsem si jist že mé jméno už znáš a také rád čtu "přijímajíc ruku". Michiko padl pohled na jejich ruce a okamžitě s úplně rudými tvářemi uhnula pohledem.

Po opravdu dlouhém rozhovoru o všem možném se, ale už museli rozloučit a každý zamířit do své postele. Slíbili si ale že se tu budou střetávat každou volnou chvíli, kdy to jen bude možné.

O pár měsíců později

Co na mě tak koukáš? Ptá se michiko s drobným úsměvem na tváři. Nemůžu snad koukat na nejroztomilejší osobu co znám? Proč jsi vlastně tady? Zeptá se Severus mezitím co míchá nějaký lektvar. Sama nevím *chytne mu jednu jeho ruku do své* asi jsem s tebou jen chtěla trávit čas. Řekla Michiko a posadila se vedle na stůl.

Chvíli bylo úplné ticho a každý byl ve svých myšlenkách. Severus přemýšlel nad dalším krokem v přípravě lektvaru a Michiko se snažila sama sebe přimět říct Severusovi něco opravdu důležitého. Musím ti něco říct Seve. Copak, děje se něco Michiko? No, líbíš se mi Seve! Michiko se ulevilo že mu to řekla, ale Sev s úplného překvapení nevěděl co říct. Michiko začala zmatkovat jestli neřekla něco špatně, nebo jestli ji on nemá rád a proto udělala to co pro ni bylo nejlepší řešení situace. Promiň, moje chyba už musím jít!

Následujících pár dní se mu vyhýbala jak jen to šlo, ale vzhledem k společným hodinám je to celkem nemožné.

Michiko! Počkej! No tak stůj přeci! Michiko zastavila a otočila se na něj. Ta co chceš? Jen jsem ti chtěl říct že tě taky mám rád "chytnul Michiko za ruku". V ten samý moment z poza zad vyčaroval nádherný pugét bílých růži a s drobným úsměvem ho předal teď už své milé. Ehm.. Nechci tě nějak rušit Severusi, ale musíme jít. Čekají nás v ředitelně. Zahlásil někde z poza rohu Lucius. Ty to vždy musíš nějak zkazit že? Zeptají se oba nahlas a všichni tři se zasmějí.

Následující den, brzy ráno se potkají teple oblečení ve společenské místnosti a jdou spolu na první hodinu. Jak dlouhý máš dnes rozvrh? Mám jen o dvě hodiny déle než ty. Došli spolu do velké síně kde se společně nasnídali a chtěli odejít do učebny, když v ten moment se před ním objevil ředitel koleje sám Křiklan a sdělil jim že nebude možné se dnes jakkoli pohybovat po hradu kvůli Protivovi, který opět vytopil všechny umývárny po celém hradě.