Colours (Completed)

19.

„Tak co? Povídej!" vykřikl Cody hned jak ke mně přiběhl. Uculila jsem se vzpomněla si na to co se včera stalo u jezera. Něco tak dokonalého a krásného jsem nikdy nezažila.

„Co chceš slyšet?" nadzvedla jsem obočí.

Okamžitě se zamračil a jeho výraz byl velmi ironický: „Děláš si ze mě srandu?" vydechl a zavrtěl hlavou.

Jeho mohutnou ruku jsem sevřela do svého objetí a nahla se k jeho uchu. Svou hlavu ke mně sklonil a na jeho obličeji se objevil natěšený výraz desetiletého chlapce. „Konečně jsem se s ním vykousla a u toho jezera mi dokázal jak jsou jeho prsty neskutečně šikovný," zašeptala jsem.

„Ne to ne!" vykřikl a přikryl si rukou svá ústa. Vykulenýma očima se na mě díval a já pouze nevinně mykla rameny.

„No, vážně," kývla jsem hlavou.

„To ti nevěřím! On tě prostě," porozhlédl se a zašeptal mi do ucha: „vyprstil?" nadzvedl obočí a já se mírně zastyděla. Se sklopeným pohledem jsem přikývla a přitom se kousala do rtu. Vzpomínky na to odpoledne se mi neustále vraceli.

„No ty vole," stále vedle mě s otevřenou pusou a nakrčenou nosní dírkou. Chvíli takhle stál a pak rychle zatřásl hlavou, musela jsem se smát, protože vypadal komicky. „Přísahám, že je to pravda," olízla jsem si své dva prsty a zdvihla je vedle své hlavy.

„Takže až u něj příště budeš, tak na to konečně skočíte?" zasmál se Cody a změřil si mě pohledem, který jsem vídala málo.

„Cody to, asi ne," zavrtěla jsem hlavou. Neposlušný pramen vlasů jsem si dala za ucho a kousla se do rtu. Nemohla jsem říct, že představa našich těl zapletených do klubka plného vášně a touhy, ve mě nevyvolávala poněkud zvrácené emoce, ale bylo na to příliš brzo.

„Proč ne?" zamračil se a nechápavě se na mě podíval. Chytil mě za ruku a zastavil se se mnou. „Chceš toho chlapa?" nadzvedl obočí a ruce si založil před svou hruď.

„Samozřejmě, že ho chci," kývla jsem.

„Tak ho nenech čekat. Nenech, aby ti utekl s nějakou jinou. Nemusí se tak tvářit, ale věř mi, že muži neradi čekají, když jde o sex," zašeptal a pohladil mě po rameni. Cody měl pravdu, ale je to složitější než si myslí.

„Nechci být zase ta hloupá holka co naletěla staršímu," zavrtěla jsem hlavou a sklopila pohled k našim nohám. Ramena jsem svěsila níž a celé mé tělo ochablo. Vzpomínky na mou první zkušenost nejsou příjemné.

„Ale taky nechceš být ta hloupá holka, která si toho staršího chlapa nechala utéct," pohladil mě po tváři a zvedl můj obličej, tak abych mu viděla do očí.

„Včera večer mi volala, že přijde k nám domů, aby se domluvil s mým otcem na ceně mého obrazu," snažila jsem se změnit téma, protože to pro mě bylo dosti nepříjemné. Nechtěla jsem se tím teď zabývat.

„Tak toho využij," mrkl na mě Cody a sehl se k mé tváři. Něžně mě políbil a zašeptal mi do ucha: „Jdu na Biologii, uvidíme se na obědě." Nakonec mě obejmul a já vdechla jeho nádhernou vůni. Zašeptala jsem tiché ahoj a sledovala jeho postavu mířící školní chodbou daleko ode mě.

*

Stála jsem v obýváku vedle svého otce. „V kolik říkal, že přijde?" nadzvedla jsem obočí a přiblížila se k otci blíž. Otočil se ke mně, v ruce měl Brandy a mezi prsty doutník. Jeho hnědé vlasy, které začaly šednout mu padaly do očí.