Probudila jsem se,nejdřív se musím rozkoukat ale pak vztanu a jdu se obléknout,pak si vyčistím zuby a udělám make-up,poté následuje malá rozcvička. Zachvíly jsem uslyšela mamku jak na mne ze sdola volá že mám jít na snídani. Když jsem přišla do kuchyně mamka s taťkou mě uďelali překvapení, ke snídani mám místo müsli s mlíkem dort!!! Nojo vždyť já mám dnes narozeniny..řekla jsem si v hlavě a vypukla ve mne radost. Na stole na mne čekal dárek celkem velký..Všechno nejlepší a s tatínkem doufáme, že se ti to bude líbit..Sedla jsem si na židli a začala jsem trhat krásný balící papír..Když jsem ho konečně roztrhala, tak jsem se rozbrečela..a řekla nahlas..To si děláte prdel...Mamka lehce zakývala že ne...byl to foťák..
Já už jsem potřebovala svůj, furt jsem si pujčovala foťák od rodičů na točení videí, protože jsem youtuberka.. :D
Odpoledne k nám přišli babička s dědou a teta se strejdou a sestřenkama...Babička mi popřála a dala tu nejhezčí kytku Orchidej miluji Orchideje...Pak mi popřál i děda a ten mi dal vélkou tašku..malinko jsem nakoukla a začla tušit...Potom jsem si všimla, že v obýváku není Nikki moje nejstarší sestřenka, byla nahoře. Žačli mě přát i ostatní, teta mi dala kytku a ostatní něco na zub a poté mi řekli, že mám ještě dva dárky jeden v pokoji a jeden před barákem.Nejdřív jsem šla do pokoje a tam na mně čekala světla, ale ne obyčejný světla na natáčení, abych byla hezky vidět.
Taťka mi řek ať se du podívat ven, že se asi zbláznim...tak jsem začla přemýšlet, co to je a tím, že slavíme mé 18. narozeniny, tak první, co mne na padlo, že to bude auto,když jsem konečně došla ke dveřím, pomalu jsem je začala otrvírat, a pak jsem zpatřila auto, které jsem si vždy hrozně přála Mini Coper..Rozbrečela jsem se a málem omdlela, musela jsem si sednout na zem..Když jsem se zpamatovala, tak taťka přines klíčky a já jsem se okamžiťě rozběhla k autu,ale bohužel nemám ještě řidičák. Taťka miniho zaparkoval do garáže.
Asi týden potom jsme zašli se domluvit do autoškoly, kdy bych si mohla udělat řidičák. Pár dní na to jsem měla první jízdy a testy, pak jich bylo ještě pár.Konečně, když jim byl konec, mohla jsem uvažovat o tej kartičce..ale to jsem ještě nevěděla, že ta je už zařízená. Hned příští den mi přišla na poštu, šla jsem si proní a když jsem rozbalila dopis....tak.... ona tam byla..Juhů..Divila jsem se, že to bylo tak rychle, ale na tom nesejde hlavně, že můžu řídit miniho...
Druhý den jsme se s tátou jeli projet,řekla jsem na hlas..Konečně..byla jsem tak šťastná...
Po měsíci mě rodiče požádali, abych chvilinku počkala než pojedu pryč,abych si snima sedla do obýváku
..Bello musíme ti něco říct...
..A co?..
..Budeme se stěhovat!!..
Odjakživa jsem chtěla z tohodle města pryč, ale zareagovala jsem úplně stejně jako všichni ostatní puberťačky..
..Děláte si srandu,já tady mám všechny svoje kamarády!!!..
..To nevadí můžeš za nimi jezdit..
..A kam se vůbec stěhujeme??..
..Do Prahy..
..co?to mám jezdit každý den tolik kilometrů!?..
..Samozřejmě, že nebudeš jezdit každý den...tak jednou týdně by stačilo né..
..Nevím, musím si to rozmyslet..
..Nemáš si co rozmýšlet stěhovat se budeš s námi,máme v Praze už koupenou vilu..
..BELLO!!BELLO!!..
Odešla jsem..
