23 dní do Vánoc

82 11 5
                                    

Sněhové vločky poletovaly nebem a snášely se ke kamennému nádvoří hradu Araluenu. Námraza si hrála s okenicemi a kouř z komínů hradní kuchyně provoněl širé okolí těstem a marmeládou.

Kassandra, korunní princezna, se právě velmi neprinceznovsky cpala přebytky cukrové polevy. Neměla tušení kdo tu měl rozdělané cukroví, ale určitě to musel být někdo kdo neznal její zálibu v ujídání. Princezny si také musí v upjatém životě nalézt zábavu.

Z radostného mlsání ji vytrhl instinkt. Ani neslyšela kroky, ale nějaký hlásek v hlavě bil na poplach - někdo se chystá vstoupit do místnosti a odhalit ji při činnosti, která by mohla vyústit v nepěkný trapas. Našla si velmi originální schovku za závěsem okna a byla tichá jako myš.

Do nosu ji praštil zápach spáleného perníku, ale neodvážila se vylézt. A udělala dobře, protože po chvíli do místnosti vstoupila vysoká postava. Přes závěsy neviděla moc dobře, ale usoudila, že se jedná o muže.

Puch spáleniny se stával nesnesitelným. Muž utíkal k troubě a chtěl vytáhnout plech, ale ten byl horký a tak ho s hlasitým řinčením upustil. A když si chtěl zchladit ruku o sníh, Kassandra ho konečně poznala.

,,Horáci, co to vyvádíš?" Smála se.

,,Perníčky s příchutí kamene," zakřenil se Horác mrzutě.

Pro vás: silence_Assasin

Vánoce s HraničářiKde žijí příběhy. Začni objevovat