Her? Never

-2-

„Takže, tohle je tvůj pokoj" usmál se táta a pustil mě dál. Pokoj byl velký, stěny byli vymalovány světle fialovou barvou, táta věděl, že to byla moje oblíbená. Pousmála jsem se nad tím a rozhlídla se dál po pokoji.
Na kraji postele byla velká postel, na straně noční stolek. Podívala jsem se na druhou stranu pokoje, kde byla prostorná skříň a vedle psací stůl.
Dále v pokoji byla knihovna, kam se bez problému vlezou všechny moje knížky.
A vedle ní dveře, hádám že dveře do koupelny.

„Je to tady moc hezký, děkuju tati" usmála jsem se. Přitáhl si mě k sobě a dal mi pusu na čelo. „Za málo, ja děkuju tobě." „Za co prosím tě?" Šeptla jsem a šla k posteli.

Posadila jsem se na ní a koukala na tátu. „za to jak silná jsi, že jsi tohle přijala tak dobře, doufám že si budete s Pattie rozumět. I třeba s Justinem." Usmál se. „Justinem?" Nadzvedla jsem obočí. „Syn Pattie" řekl, už jsem mu na to nic neřekla.

„No nic, v 7 je večeře, tak prosím přijď, nechám tě tu." Usmál se, a zavřel za sebou dveře.

Povzdechla jsem si, mám tady tři velký krabice plný mých věcí. Nechce se mi do toho, ale nic mi nezbývá. Nejdřív jsem se vrhla na oblečení, všechno jsem ho vyskládala do obrovské skříně, do stolu všechny věci na učení a deníky, který si píšu snad už od 10 let. Na každej rok jsem měla jeden. Všechny jsem je naskládala do poličky.

Podívala jsem se na dveře, které jsem ještě nestihla otevřít. Vstala jsem ze země a šla je otevřít. Předpokládala jsem, že tam bude koupelna a taky byla.
Jedno umyvadlo u něj zrcadlo a sprcha. Všechno bylo v bílé barvě, luxusní ale přesto jednoduchý.

Co mě, ale zaujalo byly další dveře v koupelně. Přiložila jsem ruku na kliku, nejdřív jsem jí oddělala ale potom jsem neodolala zvědavosti a dveře otevřela.

Vešla jsem do místnosti, byla podobná mému novému pokoji. Stejné vybavení, jen bílé stěny a strašný nepořádek. Člověk, který tu žil měl poházené oblečení po zemi, mezi mužským oblečením jsem uviděla něco rudě červenýho. Natáhla jsem se pro to a zvedla to. Červená krajkovaná podprsenka.

„Co tady kurva děláš?" Uslyšela jsem za sebou hlas, cukla jsem sebou a podprsenka letěla k zemi.
Pomalu jsem se otočila, před sebou jsem viděla muže, mohl být o trochu starší než já. Měl na sobě černé volnější kalhoty a bílé tričko přes, které mu byli vidět svaly, na téhle části těla jsem se zastavila. „Odpovíš mi nebo na mě budeš jen zírat?" Řekl a zabouchnul za sebou dveře. Všechno se ve mě sevřelo, vzduch v místnosti byl najednou hustší a mě se špatně dýchalo.

Justin. Můj nevlastní bratr.

Čauky, další kapitola je zde, vím, že kapitoly zatím byli kratký, ale teďka to vyšlo takhle a mě se hodí to tady ukončit. Tak doufám, že nevadí. ❤️ budu ráda za hvězdičky, a komentáře. ❤️

4.12.2023