Byla neděle a já zůstala sama s babičkou. Bylo poledne a tak jsme obědvali.
Jako vždy, babička dojedla dřív, a jako vždy si šla odpočinout do sprchy. Jedla jsem asi minutu, než v chodbě před kuchyní zavrzala podlaha a poté i schody.
Neřešila jsem to, protože podlaha u nás vrže často. Po chvíli jsem slyšela strašný řev a zvuk tříštícího se skla. Lekla jsem se a pomalu se plížila po schodech nahoru. Dveře byly pootevřené. Strčila jsem do nich a ty se pomalu otevřely. Nakoukla jsem do tmavé koupelny. Přistoupila jsem k vaně. V ní se koupala má mrtvá babička a koupala se v plné vaně naplněné krví - její krví.
Rodiče přišly domů hned ráno a já jim se strachem v očích řekla co se stalo. Rodiče si ale mysleli, že jsem to udělala. Přesto však nic neřekli a opět žili normální život. Já se ale strašně bála. Věděla jsem že to není konec, že vrah nebude chtít jen jednu oběť.
Spala jsem, ale probudil mně výkřik. Poté klapnutí vodovými dveřmi. Vyběhla jsem z pokoje a na schodech se srazila s tátou, který běžel mým směrem. Společně jsme doběhli do obývacího pokoje a já vykřikla zděšením. Ležela tam má milovaná maminka, v kaluži krve a s probodnutým hrdlem.
Teď mně táta nepodezříval, ale byl tou vraždou otřesný. Já stále věděla, že vrah bude pokračovat ve své práci. Ale tyto vraždy mi přišli povědomé. Musel mi je ukázat děda v knize.
Vešla jsem do dědovy knihovny a z jednoho regálu vytáhla knihu.
Čtyři mrtvoly
Tuto taktiku vraždy používá jen pár vrahů. Vrah zabije nejdřív babičku dítěte, později jeho matku, otce a nakonec samotné dítě.
Probudila jsem se s nosem přilepeným na knize. Rychle jsem si v hlavě přehrála co jsem se dočetla a pak si s hrůzou uvědomila, co mně probudilo. Byl to výstřel z pistole a pak klapnutí dveří. Pomalu jsem sešla schody a nakoukla do kuchyně. Na zemi ležel můj otec, s kulkou mezi očima.
Teď jsem se strašně bála. Věděla jsem, že vrah teď půjde po mě. Vyběhla jsem schody a schovala se pod postelí. Uběhlo 24 hodin a já uslyšela tiché klapnutí dveří. Schody zavrzaly, a o vteřinu později se potichu otevřely dveře mého pokoje. Uviděla jsem boty, a potom kolena. Vrah se začínal sklánět. Klepala jsem se strachy a pak uviděla ty krvavě rudé oči - oči Stevena. Ucítila jsem prudkou bolest v hrudi a před očima se mi tozlila černá barva.
