Nekonečný výlet

Ztracen

John se probudil. Bolela ho hlava a nevěděl, co se stalo. Všude byla tma. Slyšel, jak někde blízko teče voda. Zvuk tekoucí vody se odrážel od stěn, takže John poznal, že je v jeskyni. Hmatal ve tmě kolem sebe a ke všemu štěstí nahmatal svůj batoh. Rozepl jej a začal hrabat. Za chvilku už držel baterku. Vytáhl ji z batohu a rozsvítil. Byl v temné jeskyni. Všude byly krápníky a kapala z nich voda. John zvedl batoh, hodil si ho na záda a začal hledat cestu. Nacházel se v jakémsi tunelu, takže měl na výběr dvě cesty. "Díky Bohu, že mam aspoň všechno.", říkal si. Po chvilce rozmýšlení se rozhodl, že by měl jít cestou, která jde více do kopce. Šel tedy opatrně jednou z cest. Po pár metrech se mu na vlhkém kamenu sklouzla noha a spadl na záda. "Aaaa.", povzdechl si John. Opřel ruku o zem, aby mohl vstát, ale hned, jak to udělal se zarazil. Nahmatal něco divného. Koukl se vedle sebe a zkameněl úděsem. Vedle něho ležela kostra v potrhaném oblečení. Očividně nějaký horolezec-vedle kostry ležel cepín, pár karabin a lezecký provaz. John se vzpamatoval, vzal cepín, provaz a karabiny v domění, že by se to mohlo hodit. Zvedl se a oklepal. Šel dál. Ze stropu na něj furt padaly kapky, takže byl John poměrně promoklý a začínala mu být zima. Pak ho napadlo zkusit štěstí. Zhasl baterku a snažil se najít nějaký svit v temné jeskyni. A opravdu spatřil na konci tunelu nedaleký slabý svit. Rozsvítil si baterku a šel rychlým krokem vpřed, aby se dostal co nejdříve ven. Blížil se ke svitu a nakonec stál pod jakousi dírou, která zřejmě vedla ven. Zandal baterku, aby se mu nepletla. Vyskočil a chytil se okraje díry a snažil se vytáhnout ven. Po nějaké námaze se mu konečně povedlo vylézt. Lehl si vyčerpaný u díry a zhluboka dýchal. Vstal a rozhlédl se. "Kde to jsem?", řekl si John. Nacházel se někde v lese u jakési malé skalky. Všude byla mlha a šero. Bylo naprosté ticho. John nevěděl kudy jít. Šel tedy improvizovaně. "Co je to za smrad?", zhnuseně si řekl John po pár ušlých metrech. Opravdu, vzduchem se nesl zápach zdechliny. Johnovi začalo natahovat. Rozhlédl se, aby zjistil příčinu ohavného puchu. Chodil kolem stromů a koukal kolem sebe. Smrad sílil a pak John spatřil příčinu. Zastavilo se mu srdce při pohledu na napíchlou hlavu na kůlu. Kolem hlavy byly rozmístěny do kruhu ruce a další končetiny, takže to tvořilo jakýsi obrazec. John neváhal a rozběhl se pryč. Utíkal jako o život a neustále se ohlížel za sebe. Zhruba po pěti minutách ustrašeného běhu doběhl k nějakému velkému kameni a skočil za něj, aby se schoval. Vytáhl z opasku tomahawk a rozhlédl se kolem sebe, zda ho někdo nesleduje. Opřel se a snažil se popadnout dech. Nemohl uvěřit tomu, co viděl. Když se trochu uklidnil, uvědomil si, že má hrozný hlad a žízeň. Podle stavu vyčerpání byl John v jeskyni dost dlouho. Vytáhl z batohu jednu ze svých energetických tyčinek a okamžitě ji zhltnul. Pak šáhl do kapsy pro placatku a skoro celou ji vypil v domění, že mu to zlepší nervy.

Ahoj, tak tady je další díl. Je kratší, tak příští díl trochu prodloužím. Děkuji lidem, co čtou můj výtvor :)