Ranch Bolívie

7.

"A na prvním místě se umístila Amada ! Gratulujeme všem výhercům i poraženým " vyšlo z repráku . Seděla  jsem na Flekovi a radovala se z vítěztví , až do doby než jsem zahlédla Lenku jak se blíží ke mě . "Dneska jsi to možná vyhrála ,ale přiště to budu já !" řekla panovačně a odjela pryč . Sklopila jsem hlavu a pobídla Fleka . Nejela jsem s Maxem a jeho otcem ,ale jela jsem sama . Cesta byla tichá a sem tam po lesní cestě proběhla srnka nebo zajíc . Jela jsem krokem , nač spěchat , když tu najednou jsem uslyšela dusot koňských kopyt a řechtání . Flek se zastavil a začal se rozhlížet . A co to nevidim ?Bouřka a jeho stádo . Flek začal poskakovat a rychle se rozeběhl k nim . Otěže mi vypadli z ruky a tak jsem nemohla udržet balan a spadla jsem na zem . Flek mi zmizl z dohledu a já jsem se ocitla sama uprostřed temného lesa . "Fleku !" ječela jsem na něho a doufala , že se vrátí . Nevracel se a já se vydala na statek a vzala si Jupitera . "Chlapče musíme ho najít " vyjela jsem rychle , ale neměla jsem to tak lehké . Začalo se stmívat . Jela jsem po uzonké pěsince , kde byli kopyta od stáda . Baterkou jsem si svítila na cestu , abych se neztratila ....

*******Max*******
"Ty s námi nejedeš ?" řekl jsem nechápavým výrazem v mým ksichtě . "Ne , chtěla bych se projet " upravyla si helmu a pak dodala : "Sama " . V autě jsem měli místo pro jednoho koně a jezdce . "Mohla bych jet s tebou Maxi ?" přišla k našemu autu Lenka . "Máme místo , takže jo " kývnu jsem na to a nasedali jsme do auta . Cestou jsem potkali na cestě velké rýchy od splašeného koně , které míříli do lesa a tak jsem se rozhodl , že bych to mohl omrknout . "Tati zastav ! Jedu se projet !" křikl jsem a otec zastavil . Vytáhl jsem svého koně a vyjel po stopách těch kopyt . Vyjel jsem na louku a tak jsem uviděl Fleka jak se pase s divokým stádem koní . Usoudil jsem z toho , že se Amanda může někde válet zraněná a dokonce možná i mrtvá . Zavolal jsem na Fleka a ten mě kupodivl poslech a přiklusal ke mě . "Kde máš pání ?" vyptával jsem se ho . Dvakrat pohodil hlavou a klusal do lesa . Rychle jsem naskočil na koně a vydal se za ním . Táhl mě houštinami , ale do hlouby lesa . Zastavil se a začal poskakovat . "Co se děje ? " vykřikl jsem . Předním na zemi byli kopyta koně , nejspíše Am . Flekova hlava se otočila doprava a začal čmuchat . Nelíbilo se mu to , protože cesta , kterou šla byla skalní propadlina . "Fleku ! Vrať se pro pomoc !" pohladil jsem ho na hřbetě a on rychle klusal ven z lesa . Vydal jsem se po těch stopách . Když jsem přijel před pěšinku nahoru , znenadání jsem uviděl jezdce , nebo jezdkyni ? "Slyšíte mě ?! Vraťte se " zakřičel jsem . Jezdec zastavil a otočil se na mě . To co udělal mě dosti překvapilo , zrychli koně , na tak nebezpečném úseku .

*****Meddie*****
Skalnatá pěšinka dá i zkušenýmu jezdci zabrat , natož mě a nezkušenému Jupiterovi  . Uslyšela jsem jakýsi hlas zespoda a tak jsem se rozhodla otočit se . Viděla jsem jezdce , asi to byla kontrola , nebezpečných terénů . Pobídla jsem Jupitera ke klusu a rychle zmizela  . Na téhle skále zemřelo tolik jezdců i koní , že to na ruce nedokáži zpočítat . Jeden z nejslavnějším koní to byl Marcury se svojí paní , která se rozhodla překonat rekord rychlosti  směrem dolů . Sama jsem byla svědkem jak padá dolů , ona ani její kůň to nepřežili . Říká se , že v dávných dobách to jeden šaman klanu Ararakrur  zaklel , protože se tam schovával poklad . Ten poklad byl cenný a možná stále je . Vyjela jsem na samý vrchol skály a tam jsem uviděla menší jezero a pastvinu všude kolem dokola . Divocí koně zvedli hlavy a podívali se na nezvané hosty , čili na nás . Jeden mohutný tažný hřebec se rozeběhl proti nám . Otočila jsem Jupitera a snažila se utéct . Byla jsem uprostřed stáda a poté  na konci . Došlo mi proč utíkali . A teď to šlo po mě !

Co šlo po Am ? A jak to dopadne ?! V dalším díle