"Ivy!" slyším svou spolubydlící z chodby, nemám moc náladu vstávat celou noc jsem se učila. Nakonec jsem se vyhrabala z peřin a došla za ní.
Přišla jsem k Leslie a vzala si od ní dopis který byl dopisován mně. Byla jsem docela překvapená protože mi nikdy dopisy nechodí. Když jsem ho otevřela byla v něm pozvánka na dovolenou na Sardinii " myslím že by jsi měla jet ozvala se za mnou Leslie. Ucukla jsem a zakřičela " Nečti mi poštu" ale ona se nenechala odbýt " potřebuješ zrelaxovat vážně by jsi tam měla jet" má pravdu ale co když je to jen nějaký podvod? " Víš co když je to podvod?" zeptala jsem se jí " hele tohle nebude žádný podvod radši se přestaň ptát a jdi si sbalit" řekla a dostrkala mě do mého pokoje.
Začala jsem si balit na 14 dní sice se mi nechtělo ale věděla jsem že pokud si nesbalím a neodjedu tak zemřu na vyčerpání.
O týden později už jsem stála v přístavu čekala s dalšími lidmi na loď. Byly tu lidé s hnědými, blond a černými vlasy jenom já jsem byla jediná která je měla zrzavé. V tom ruchu jsem si nevšimla že přijela loď, teprve když do mě strčil kluk s dlouhými vlasy jsem si všimla že přijela.
Loď byla celkem prostorná a všichni měly vlastní pokoj ovšem pořád jsem litovala že jsem se lépe nerozloučila s Leslie. Z mého dumání mě dostal radostný křik z levoboku. Když jsem se tam podívala viděla jsem skupinku lidí u velkého bazénu se spoustou atrakcích. Nedalo mi to a převlékla jsem se do plavek.
Přiběhla jsem k bazénu a skočila do něj šipku, bylo to skvělé tak dlouho jsem se nekoupala. Podívala jsem se okolo a uviděla kluka s černými vlasy jak ke mně jde blíže. " Ahoj jsem Felix, a ty?" řekl a podal mi ruku, " Ahoj moje jméno je Ivy" odpověděla jsem mu a potřásla jsem si s ním ruku. " Jak se těšíš na Sardinii?" zeptal se a já mu na to odpověděla " docela dost". S Felixem jsem se zapovídala na tak dlouho že nás za chvíli volali na večeři.
Do restaurace už jsem přišla připravená v červených šatech. Okolo dlouhého stolu bylo tak třicet lidí a já se posadila na okraj k Felixovi. Číšníci nám přinesli kopce jídla a já se pustila do hranolek, přeci jenom budeme tu ještě pár dní a je tu spoustu věcí na zabavení. Dojedla jsem jako poslední protože jsem si ode všeho dala tak deset kousků.
Na svou postel jsem skočila s radostí, doma nemám takhle pohodlnou takže jsem se v ní asi půl hodiny převalovala. Když jsem usnula bylo už jedenáct večer.
Ráno jsem se probudila za úsvitu sluce a tak jsem se převlékla a vydala jsem se k rohu lodě. Bylo nádherně do vlasů mi foukal vítr a já si užívala každý moment. Sama jsem se takhle nikdy necítila, bylo to jako když jsem poprvé jela na kole, mamka mě držela a pak pustila jela jsem po palouku a táta volal " pojď sem" vykřikl a potom se přesunul na jiné místo. Jenže teď jsem na lodi která mě vede do místa o kterém jsem celý týden snila a já cítila mravenčení v břiše. Z rádií hráli Angels fly od Louise Tomlinsona a já si v duchu zpívala a tančila. Na obloze byli rackové a já radostí jen skákala sama jsem věděla že tohle budou nejlepší dva týdny mého života. Přeci jenom jsem ráda že mě sem Leslie dohnala. V celém tom přemýšlení jsem si ani nevšimla že mi po tváři teče slza.
