Před 19. lety...
" Jednoho dne se znovu sejdou. " smutně jsem se zadíval na své přátele. Vypadali sklesle. " Dokážou velké věci. " řekl jsem a přivinul svého tří měsíčního syna k sobě. " Danielli. Jednou se s nimi schledáš!" Řekl jsem mu a se zavláním svého mistrovského roucha odešel. " Ani nevíš jak mi chybíš otče. " řekl jsem velké soše.
Přítomnost...
Vesnicí v horách prochází osoba. Nikdo netuší kdo to může být. Osoba zahalená v kápy, opřená o hůl pokrytou plátnem a nezanechavající stopy. Nikdo od doby kdy zemi postihla kletba zlatého mistra nikoho tak podivného neviděl. A ani neuvidí.
Nekdo, ať to byl kdokoliv mi zaklepal na dveře. Nevím kdy se tohle stalo naposledy, ale teď mi někdo stál před dveřmi. Pomalu jsem otevřel a předemnou stála zmoklá osoba. " Mohu se zde ssschovat?" Zeptala se z důrazem na s. Podle hlasu jsem poznal, že je to dívka. Táhla s sebou obří batoh a přes kšiltovku jí nebylo vidět do očí.
" Samozrejme pojď dovnitř. " Usmál jsem se na ni. Ona kývla na znamení díku a vešla. " Počkej tu syn ti donese nejaké suché věci na převlečení, ona kývla a sundala si batoh a boty. " Pak jsi přijď dát čaj. "
Zrovna jsem stavěl na čaj, když s Danem po svém boku přišla. Konečně jsem si mohl prohlédnout našeho podivného návštěvníka. " Děkuji vám. " Řekla a posadila se. Byla celkem vysoká, ale vedle Daniella vypadala o hodně menší. Hnedé vlasy měla schované pod čepicí, přes velké zelené triko měla přehozenou moji starou mikinu a pak měla ještě další naše oblečení, věc co mě na ní zaujala byli oči. To nebyli lidské oči. Nebo alespoň né celé lidské.
" Co tě přivádí v takovémto počasí do hor?" Zeptal jsem se jí a podal jí čaj. Ona se napila a odpověděla. " Cestuji abych nalezla nynějšího missstra Ssspinjitzu. " Daniell se na mě podíval. " Tak to jsi zde na správné cestě. Jmenuji se Lloyd Garmadon a tohle je můj syn Daniell. "
Dívka na nás prekvapeně pohlédla. " V tom případe vám tohle posílá otec. Prý již budete vědět. " Usmála se a podala mi v hadru zabalenou hůl. Jen to nebyla obyčejná hůl. " To není možné. Ty musíš být dcera... "
Snad jste si užili prolog. Na obrázku máte Daniella. Doufám že zkouknete Deviatart Catie-tan a že se tento kratší příběh líbil.
The Folder
