Zase je tu konec světa

61216

Na okraji malé vesnice žil farmář s jeho rodinou. Byli to prostí lidé, kteří se živili práci na poli a péči o své stádo ovcí. Jednoho dne, když se farmář vracel domů z trhu, kde prodával plody ze svých polí, zaznamenal zvláštní záři na obloze. Když se podíval vzhůru uviděl skupinu zářících  bytostí , které se blížili k zemi. S úžasem pozoroval, jak se tato záře snáší k jeho usedlosti. Andělé, zářící bytosti se postavili před farmáře a jeho rodinu. 

,,Jsme posli nebes." prohlásil nejvyšší z andělů s klidným hlasem, který zněl jako zvonivé zvuky. ,,Přišli jsme vám dát dar, který vám umožní chránit lidstvo před temnými silami." Farmář a jeho rodina byli překvapeni a zároveň zvědaví, co mají andělé na mysli. ,,Co to znamená?" zeptal se farmář s pootevřenou pusou. 

Andělé mu vysvětlili, že jejich rodina byla vybrána, aby obdržela schopnosti boje s pekelnými bytostmi a chránila tak lidstvo před jejich zlými úmysly. ,,Věříme, že vaše oddanost a síla budou klíčem k ochraně lidstva." dodal anděl s laskavým úsměvem.  S tímto prohlášením se dotkl prstem čela malého chlapečka v náručí ženy. ,,Tato schopnost se bude dědit z otce na syna." řekl a společně se svými společníky se rozplynul ve vzduchu. ,,Tohle musíme říct králi." řekl farmář ,,Sám Aristotelés o našem synu bude psát!" dodal. 

Chlapec si byl už od útlého věku vědom svých schopností a čekal až jich bude potřeba. Když vyrostl pokračoval ve šlépějích svého otce a dál farmařil, oženil se a měl syna, který zdědil jeho schopnosti a ten vyrostl a také měl syna. A takhle se to opakovalo po generace. 

Andělé, kteří měli na starosti chránit lidský svět před démony z pekla, byly jen líní alkoholici, kteří chtěli svou práci hodit na někoho jiného. Tito andělé, kteří byli dříve známí svou moudrostí, začali ztrácet zájem a nadšení pro svou práci a začali hledat způsoby, jak se vyhnout svým povinnostem. Tak se stalo, že andělé vybrali náhodnou rodinu a uvalili na ně jejich úlohu, aniž by poskytli bližší informace, nebo vedení. Tímto způsobem chtěli andělé uniknout svým povinnostem a přenechat boj s démony lidským bytostem. 

Po setkání s rodinou se andělé vrátili zpět do svého světa na vrcholu hory Olympus. ,,Tak to bychom měli, kam zajdeme na pivo?" zeptal se jeden z andělů s nadšením. ,,Možná někam do Athén? Vezmeme na sebe podobu zbohatlíků, tam je vždycky zábava."  Jiný anděl navrh, že by mohli na pivo do chrámu Dionýsa. ,,Tam určitě bude chlast pro tuhle příležitost." Ostatní andělé souhlasně přikývli a začali plánovat cestu do Athén.

                                                                                               ***

Ve tmavém pokoji za zataženými závěsy ležel na posteli černovlasý mladík. V rukou držel knihu a bledou tvář mu osvětlovala záře z lampičky, která sloužila k lepšímu čtenářskému zážitku. Při listování ho vyrušil křik z vedlejší místnosti. ,,Darwine!" Po tom co mladík uslyšel své jméno se pomalu s odporem zvedl z postele a otevřel dveře. Za nimi stála jeho matka a vysvětlila mu kde má jídlo na ohřátí a kdy se z otcem vrátí z lázní. Darwin se s rodiči rozloučil a snědl připravené bramboráky. Potom se umyl a vrátil do postele k četbě. 

O několik knih později se mu z ničeho nic zhasla lampička. Zkontroloval kabel, který byl stále zapojený a zkoušel opakovaně zapnout a vypnout, avšak bez výsledku. Zvedl se zkusil velké světlo v pokoji. Stlačil vypínač. Nic se nestalo. Zkusil tedy stejnou taktiku, jako u lampičky a opakovaně vypínal a zapínal. Stále nic. Darwin si povzdechl. Z venku slyšel tlumené zvuky nespecifikovaného rachotu. Odešel z pokoje, aby se dostal k jističi s pojistkami. V kuchyni se podíval z okna, kde uviděl děsivou scénu zkázy. Armáda démonů vycházela z brány pekel, svíjejíc se skrz město a ničíc vše, co stálo v jejich cestě. Lidé byli zabíjeni, zatímco ulice byly zahalené v plamenech a kouři.