Ráno jsem se probudil dřív než Sára tak jsem šel nasnídat a vzal si to k počítači, když jsem to dojedl tak jsem si pustil hru a dal par her, po nějaký době se probudila i Sára a ta šla hned k sobě kvůli rodičům nebo tak nějak asi když odcházela tak jsem dohrál poslední hru a sel jsem do koupelny se vykoupat a jak jinak tak jsem se zapomněl zamknout a vlítl mi tam Michal
Ja: hej
M: sorry hledám Sáru, nikde není.
Ja: cože a volali jste jí?
M: jo, nezvedá, zkus to ty.
Ja: zkusím a možná mám ještě její polohu.
Vytočil jsem její číslo, chvíli to vyzvánělo ale pak to spadlo do hlasovky.
Hned jsem vylezl z vany a začal se sušit a oblíkat, letěl jsem dolu za rodičema
M: tak co zvedla ti to?
Ja: ne nezvedla.
M: tak co teď?
Ja: nevím jdu jí hledat.
Mama: ne Martine je tma a něco by se ti mohlo stát.
Ja: mami jsem chlap, prát se umím.
M: mám jít s tebou?
Ja: ne zůstaňte tady, kdyby se náhodou vrátila.
M: a koukal si na tu polohu?
Ja: vidíš na tu jsem zapomněl.
Podíval jsem se a nakonec jí furt mám, hned jsem se rozběhl a běžel za ní, doběhl jsem do opuštěného baráku a ten cely prošel a nakonec jsem ji našel v poslední místnosti.
Ja: co tu děláš?
Sa: já ani nevím.
Ja: chybí ti viď?
Sa: ano chybí.
Ja: vždyť jsme si o tom povídali nestojí ti za smutek, ukaž mu že je ti bez něj líp.
Sa: asi máš pravdu.
Ja: ne asi ale určitě, tak hlavu vzhůru.
Sa: mam tě rada Martine.
Ja: vždyť ja tebe taky.
Sa: děkuju že mi pomáháš.
Ja: není vůbec zač, pojď už domů.
Sa: bojím se ze budou nasraný.
*zvedla se a pomalu jsme šli dom*
Ja: kdo?
Sa: on a jeho kámoši, on na tebe hrozně žárlil a bojím se že ti něco udělají.
Ja: můžou to zkusit a kdo to vůbec je?
Sa: franc a spol.
Ja: prosím tě ty jsou chábři.
Sa: cože?
Ja: to je moje parta a to koště jsem s nima nikdy neviděl.
Sa: aha, ale i tak dávej bacha.
Ja: budu neboj, nechceš zítra do klubu?
Sa: můžeme.
Přišli jsme domu a Sára zůstala dole s rodičema a já šel nahoru, kde jsem zase šel dělat hudbu, po chvíli jsem byl už vyčerpaný a šel jsem si lehnout.
