Když přiletěla sova s dopisem, neměla Tereza slov. Byla tak překvapená, že chvíli jenom seděla s otevřenou pusou a zírala na text, který jí změnil život naruby.
Nebylo pochyb, že je pro ni, protože byl nadepsán:
Slečna Tereza Yeanna Youdieová
Crawley
West Green
Crabtree 7
Hned se ale sebrala a seběhla dolů ze schodů, aby jej ukázala rodičům.
,,Mami? Tati?" volala ještě za běhu.
Rodiče okamžitě přišli do obývacího pokoje, nebylo zvykem, aby jejich dcera křičela a běžela. Zvláště ze schodů.
,,Co se stalo?" zeptala se trochu vyděšeně paní Alexa Youdieová hned, co se objevila ve dveřích.
,, Víte, jak jsme včera řešili ten problém s prací?" zeptala se Tereza.
,,Ano a pořád nevím, co s tím." povzdechl si Albert Youdie.
,,Tak já mám řešení. Podívejte." ukázala jim s úsměvem dopis.
Oba koukali jako spadlí z višně. Znovu a znovu si pročítali těch několik řádků.
,,To je ohromné!" vykřikla Alexa. ,,Už se těším, až nám budeš všechno vyprávět."
,,Já taky. Ale teď by to chtělo vyřešit jednu drobnost." poznamenala Tereza potichu.
,,Jakou?" zeptali se unisono.
,,Na druhém listě je napsáno, co mám mít s sebou, ale kde seženeme například kouzelnickou hůlku?"
Než stačil někdo něco odpovědět, ozval se zvonek u domovních dveří.
Všichni tři se zvedli a došli do předsíně. Albert vyhlédl kukátkem.
,,Přede dveřmi stojí nějaká paní v plášti od hlíny." zašeptal poněkud v rozpacích. ,,Ale přísahám, Aleky, já jí nikdy neviděl a nepozval jsem ji." ujišťoval pro jistotu svou ženu.
,,To tady budeme jen tak stát a necháme ji čekat? Kdyby nepřišel ten dopis, neváhali byste ani chvilku a hned otevřeli." upozornila je jejich dcera.
,,Máš pravdu, ztrácíme dobré způsoby. Dobrý den, paní, mohu se vás zeptat, kdo jste? Nečekali jsme vás." Zbytek nebyl určen dceři, ale oné paní, protože Albert otevřel dveře.
,,Dobrý dne, jmenuji se Pomona Prýtová a jsem jednou z profesorek na Bradavické škole Čar a kouzel." představila se. ,,Pokud jsem správně informovaná, tak vaše dcera, Tereza Youdieová, dnes obdržela přijímací dopis na onu školu."
,,Ano, je to tak. Když už jste tady, mohla byste nám prosím říct, kde se dají sehnat hůlky, kotlíky a učebnice obrany proti černé magii? V životě jsme o nich neslyšeli." řekla Terezina matka.
,,Ale samozřejmě, proto jsem přece tady." usmála se madam Prýtová. ,,Všechny tyto věci se dají sehnat na Příčné ulici v Londýně. Vím, že cesta je docela dlouhá, ale bylo by dobré tam jet dnes. Nemám taky na starosti jen vás."
Tereza se ani nenadála a už seděla na zadní sedačce auta, vedle té podivné ženy, na cestě do Londýna.
Po hodině cesty konečně dorazili před velmi zašlou hospodu. Kdyby na ní madam Prýtová neupozornila, Tereza by si jí vůbec nevšimla. Jmenovala se Děravý kotel.
,,Musíme dovnitř?" zeptala se trochu štítivě Alexa.
,,Samozřejmě." odbyla jí profesorka.
Vevnitř bylo zakouříno a vše bylo cítit alkoholem. U stolů seděli podivní lidé a zamračeně je sledovali. Terezu trochu uklidnilo, že mají podobné pláště, jako dáma před ní. Mohli by to být taky kouzelníci a čarodějky.
