2. Předání

6.8K 261 74
                                    

Oba muži odešli a já měla aspoň klid na přemýšlení. Celkem mě štvalo, že jsem si nepamatovala, co se stalo včera, ale to teď nebylo hlavní. Zkrátka jsem tu, uvězněná a připoutaná k posteli. Nic mě nebolí, takže mě nejspíš neznásilnili.

Tu se zase otevřely dveře a já slyšela pouze kroky. Pak ale neznámý muž promluvil. "Jsi vzhůru, děvko?" Tohle oslovení se mi vůbec nezamlouvalo, a tak mi skrze plné rty na svět uteklo ostré: "To si piš, pitomče a okamžitě mi přestaň říkat děvko!" Muž se rozesmál a vlepil mi facku.

"Já ti budu říkat jak jen se mi zlíbí a ty budeš jen poslouchat a držet hubu, je ti to jasný?!" Zatahal mě za vlasy. Bolelo to, takže se mi začaly lesknout oči, to on ale přes ten šátek, který jsem měla na očích, neviděl.

"Teď tě tady nechám a zítra ráno si pro tebe přijdu, proběhne předání. A budeš se chovat slušně, jasný?" Znovu mě udeřil, ale tentokrát do stehna. Po chvilce odešel a nechal mě tam. Strachem a vysílením jsem stejně za pár minut usnula.

...

Druhý den ráno mě vzbudily zase kroky. "Vstávat, ty čůzo. Nenuť mě tě z tý postele vytáhnout, to by pak pro tebe nedopadlo dobře." Zachrčel a odplivl si. Několikrát jsem sebou zaškubala. Nohy mě bolely, protože jsem je měla roztažené a připoutané pěkně dlouho.

"Ah, takže děvka nám chce utéct. Na to rovnou zapomeň." Zamumlal si pro sebe muž a sedl si ke mně na postel. Rozvázal mi šátek a položil ho na postel. Konečně jsem ho mohla spatřit. Byl starý kolem třiceti, krátké hnědé vlasy a oříškově hnědé oči. Nebyl ošklivý. "Pusť mě, idiote!" Zavřískala jsem a zase sebou trhla.

"Ty chceš pryč? Ne, ne. Nikam nepůjdeš. Zato já ti teď ukážu, co tě už dneska bude čekat." Slizce zašveholil a najednou do mě prudce strčil dva prsty. Sykla jsem bolestí. Začal s nimi kroutit a pohybovat. Vůbec to nebylo příjemné, ale i tak moje kundička začala vlhnout. Po pár sekundách ze mě oba dva prsty vytáhl. Byly celé ulepené od mých šťáv. Olízl je a mně se zvedl žaludek. Takovej hnusák.

"Neříkej, že mě budeš každý den prstit zrovna ty." Arogantně jsem utrousila a on se naštval a jednu mi vlepil. Hlava mi odletěla k pravému rameni a na tváři se mi objevil otisk jeho ruky.

"Drž hubu. Teď mi ho vykouříš a nechci slyšet žádný kecy!" Sundal si kalhoty i trenky a párkrát si ho promnul v ruce. Pak si vlezl za mnou na postel a odpoutal mi ruce. Musela jsem si sednout. "Já to nebudu dělat, jsi nechutný prase!" Zařvala jsem na něj na oplátku.

Zamračil se a vrazil mi jednu pěstí. Rozkousla jsem si ret, takže mi z něj tekla krev. "Okamžitě." Pronesl už klidněji a já se znovu posadila a začala mu kouřit. Nejprve jsem si na špičku jeho penisu pustila slinu a pak jsem si jej strčila do úst. Tam, kam jsem nedosáhla pusou ani jazykem, jsem si vypomáhala rukou. "Kurva, pokračuj, děvko, pokračuj." Zasténal muž a já mu poslušně kouřila. Za chvíli jsem ucítila, jak se mu cuká a najednou zaplavila moje ústa dávka spermatu. "Spolkni to." Řekl, ale já zavrtila hlavou a vyplivla mu to na hruď.

Schytala jsem další tvrdou ránu. "Kurvo...", slyšela jsem ještě než zase odešel. Asi po pěti minutách se vrátil zase zpět. "Dělej, oblíkni si to, za chvíli si pro tebe přijdou." Zasyčel. "A jak, když mám spoutaný nohy?" Odsekla jsem. "Hele, slečinko, buďto se mnou budeš jednat slušně, nebo tu z tebe vymlátím duši." Najednou mi sklaplo a jen jsem počkala, než mě odemkne.

Hodil mi na postel rudé šaty a spodní prádlo téže barvy. "Kde se můžu převléct?" Zeptala jsem se a on se jen zasmál. "Tady." Řekl a zapálil si cigaretu. "Ne." Odmítla jsem. "Převleč se tady, ty kurvo a hned. Nebo si v tobě zase ohřeju svůj penis teď a tady!" Nakonec jsem se oblékla a vstala z postele.

Chytl mě hrubě za ruku a odtáhl do koupelny. "Něco se sebou udělej." Zamknul mě tam a sám se opřel o dveře zvenku. Rozsvítila jsem si a našla nějaká líčidla a kulmu. Nalíčila jsem se - udělala jsem si rudé rty, aby ladily k šatům a řasenku. Lehce jsem si navlnila vlasy a zabouchala na dveře. "Jsem hotová."

Cvak! a dveře byly odemknuté. Otevřela jsem je a ten muž mě zase chytil za ruku. "Dělej, už čekaj." Prudce se mnou škubl a vyšli jsme na dvůr. Nikde nikdo. Žádní sousedé, žádní řidiči. Nic. Zamžourala jsem do slunce a viděla velké černé auto.

U něj stál starší muž v obleku a slunečních brýlích, tak kolem čtyřicetipěti let. Šli jsme jeho směrem. On jen postával a držel v ruce kufřík. "Tady je." Strčil mě k němu. "Teď chci peníze." Starší muž si mě prohlédl a strčil mě na zadní sedadlo svého auta vedle mladého hnědovlasého muže.

"Tady je máš, Johne." Hodil tomu prasákovi kufřík a sám si sedl do auta, které nastartoval, počkal, až se John podívá a zkontroluje peníze a rozjel se.

Co se mnou teď ale bude? Kam to jedeme? A proč za mě musel platit tolik peněz? Nic nechápu. Pomozte mi někdo.

Z hrdla mi ale nevyšla ani hláska a já sklíčeně seděla vzadu v autu a koukala z okna.

Předem se omlouvám, teď jsem měla pauzu, nebyl čas. Ale teď jsem zpět a budu přidávat příběh každý druhý den. :D

Co si zatím myslíte? Jsem začátečník, já vím. Jen chci vědět, jestli to někdo bude číst a jestli o to má někdo zájem. :D

Jinak samozřejmě vote nebo koment začátečnici velice potěší, tak neváhejte a pište mi svoje názory, ať vím na co se mám nachystat. :D

OtrokKde žijí příběhy. Začni objevovat