Srdce Galaxie

Kapitola 1

Už zase ten stejný sen. Zajimalo by mě, co to znamená. Proč volá každou noc zrovna mě?? Nechápu jak zrovna já můžu být ten, kdo zachrání celou Galaxii. Vždyť jsem jen obyčejný kluk, nemám žádné zvláštní schopnosti, takže nechápu, proč si vybral zrovna mě.

Z myšlenek vytrhl Leonarda, kterému nikdo neřekl jinak než Leo jeho šéf, který se ho zeptal, jestli už má hotové ty smlouvy pro NetGlass. Leo mu je předal a dál se věnoval práci u počítače.

"Copak, zase ten sen?" Zeptala se Laura, která vydělá Leův nepřítomný výraz.

"Hmmm...." Zamručel Leo, ale ani se na ni nepodíval. Dal koukal před sebe na monitor.

"Vnímáš mě Leo?? Jdeme na oběd, chceš se přidat?" zeptala se a přitom ho lehce poklepala po rameni a doufala, že tak dostane jeho pozornost.

Marně....

"Halooo, tak jdeš??" Zeptala se znovu, tentokrát víc nahlas.

"Co?? Kam?" Zeptal se Leo a konečně odtrhl hlavu od počítače a podíval se na ní.

" Na oběd ty pako. Jdeš Nemoe jít s holkama samy?" vzala svoji kabelku a připravila se k odchodu.

"Běžte samy. Nemám hlad a navíc mi není dobře." řekl a jeho pohled se opět vrátil k monitoru.

Když si byl jistý, že jsou všechny na obědové pauze. Zkusil zadat do vyhledávače jméno. Jméno mudrce který ho pronásleduje každý večer ve snu. Bohužel se mu nepovedlo nic najít. Naštvaně se zvedl od stolu a došel si do kuchyňky pro hrnek s kávou. Viděl, jak se všichni s úsměvem vraceli z oběda, nechtěl jim kazit náladu a tak si vzal sluchátka, vrátil se ke stolu a zase začal pracovat. Nevšímal si okolí, protože moc neměl náladu a byl už docela unavený.

Odpoledne se vleklo, zdálo se že se čas zastavil. Leo otráveně koukal otráveně na čas, který byl na monitoru a těšil se až konečně tam padne 17:00 aby mohl jít konečně domů. Chtěl si prostě jen dát něco k jídlu a sednout si k seriálům a tak alespoň na chvilku vypnout hlavu.

KONEČNĚ!!!

Zvedl se od stolu vzal si věci a odešel. Nějakou dobu čekal na výtah, ale pak ho to přestalo bavit a tak šel radši po schodech, rychle prošel vrátnici kde mávl na hlídače a odešel směrem k domovu. Před tím se ještě stavil v supermarketu a koupil si tousty s tuňákem a vejcem. A ještě se stavil v chladničce pro colu.

Když přišel k domu a vytáhl poštu ze schránky, všiml si jedné obálky. Na první pohled nepůsobila nijak zvláštně, ale nebyla na ní adresa odesílatele, což mu připadalo trochu podezřelé. Rozhodl se tomu nevěnovat pozornost a řekl si, že obálku otevře později..

Zašel si do sprchy, vzal na sebe čisté oblečení a pak sedl s večeří k seriálu u kterého usnul. Když se probudil, vypnul televizi a šel si do kuchyně pro pití a vzpomněl si, že je tam hromádka s poštou.

V poště byly nějaké letáky a časopis který mu pravidelně chodí domů a...

....záhadná obálka.

Otevřel obalku a otočil ji tak, aby obsah vysypal. Z obálky vypadl nějaký amulet nebo spíš artefakt. Vypadal hodně staře. Leo koukl do obálky, jestli tam není ještě nějaký dopis, který by mu řekl něco víc o tom artefaktu, nebo od koho to je. Nenašel nic. Vzal artefakt do ruky a začal si ho prohlížet.

Zdálo se, že je docela obyčejný. Byl z pravého stříbra s několika modrými kamínky. Byla to placka. Uprostřed byla hvězda a uprostřed té hvězdy byl taky modrý kamínek. Pod hvězdou byla tyrkysová barva. Kolem dokola byly nějaké runy a znaky. Vypadalo to jako hodinky, nebo kompas. A velikostně to bylo stejné, jako hodinky.