,,Luku? Luku tohle není sranda, kde jsi?!" řval jsem na celý dům, do chvíle, než jsem našel kus papíru ležící na stole.
Drahý Michaeli,
slovy nemohu vyjádřit jak moc jsem tě miloval a ani nemohu vyjádřit jak moc mi ublížilo to, co jsi udělal.
Pamatuji si ten den dopodrobna, bylo krásné letní odpoledne, po parku všude pobíhali psi a my šli ruku v ruce, pomalou chůzí. Užíval jsem si tu chvíli, užíval jsem si každou sekundu s tebou. Bylo nám fajn, teda aspoň mě. K večeru, když jsi mě vzal na zmrzlinu, připadal jsem si jako malé dítě.
Všechno bylo fajn, do chvíle, než jsme procházeli okolo baru a venku byli tvoji známí. Vyškubl si svoji ruku z té mojí a dělal jsi, jako že k sobě nepatříme.
Začali na tebe pořvávat, že jsi jako holka, že jsi gay. Ty jsi měl tu tendenci na ně řvát zase zpátky, že nejsi, jako by jsi se styděl, jak za tvoji orientaci tak i za mě.
Měl jsi tu tendenci jim dokázat, že gay nejsi, proto jsi se otočil proti mě a vrazil mi pěstí. Tvoji opilí kamarádi na tebe pořád pokřikovali, a můj obličej dostával další rány. Mlátil jsi do mě pěstí, kopal jsi do mě.
Zachoval jsi se jako totální idiot, a když tvoji kamarádi odešli byl jsi tam naštvaný a nechal jsi mě tam ležet, ani jsi mi nepomohl.
Nějak jsem se doplazil domů a nepřestával brečet, pořád jsem myslel na to, co jsi udělal, přemýšlel jsem nad tím co všechno mě bolelo. Kdyby jsi mě hodně miloval neudělal by jsi to, jo kdyby jsi mě vůbec miloval. Já byl jen hodně naivní malý kluk bez splněného snu.
Hodně naivní a teď už mrtvý malý kluk.
-Luke
Nestíhal jsem pobírat všechna ta slova co Luke napsal do dopisu, můj mozek se zasekl, celé moje tělo se zaseklo a já nebyl schopný komunikace. Jen jsem brečel a koukal před sebe. Ruce jsem měl podél těla a proklínal se za to, co jsem udělal. Byl jsem tak hloupý a nechal se ovlivnit davem.
Vzal jsem žiletku a rozklepanýma rukama se podřezal. Ještě jsem však stihl pod list napsat pár důležitých slov.
I loved u.
-Michael
