XI.

125 8 0
                                    

___ __ BETTHANY __ ____

Slyšela jsem zaklapnutí dveří .." Nate , měl by sis jít lehnout vá..".. znáte takové ty muže co musí umlčet ženu polibkem ? Můj případ to nebyl . Dostala jsem basketbalovou pálkou do hlavy . Jak romantické a šlechetné to od něj bylo . Pamatujete si jak jsem říkala , že bych měla mít praxi v nedůvěřování ? Pff , myslím že moje naivita je unikátní . Jak můžu věřit muži , kterého jsem unesla a mučila , že se nechce jen dostat pryč . Nemůžu pochopit , že jsem to nepochopila . Je už zřejmě pozdě volat o pomoc nebo aspoň prosit o odpuštění . Víte já v podstatě cítím tu chladnou zem a cítím , jak mě z ní bolí všechny klouby . Nevíte náhodou jestli už neumírám ? Já jen , že cítím sice chlad kachličet a bolest kloubů ,ale hlava mě vůbec nebolí . Jak podezřelé . 

Auuu , začíná mě pálet tvář . Počkat , to znamená že něco cítím . Ach další bolest a další . Otevřu oči a hledím na neznámého muže . Není divu , že to tak bolelo od nabouchaného krasavce . Natáhne ke mě ruku a já ji přijmu .." kdo jsi ".. Muž mi neodpoví , aspoň vím , že je nevychovaný . Jde do jedné z chodeb tak popoběhnu za ním . .." Ale vážně , kdo jsi a co tu chceš "... ani se na mně nepodíval . Bouchla jsem ho teda do ramene .." jestli si myslíš , že mě vyfackuješ a pak mi ani neřekneš jak se jmenuješ tak se pleteš . Navíc tady nemáš co dělat "... muž se zasměje . Zabrblám si pár nadávek a jdu vedle něj do další chodby . 

Dojdeme až do místnosti s obrazy ..." Jsem Jerry z americké jednotky , vaše kamarádka se dopustila zločinu s prodejem osob . Přišli jsme si pro odškodnění a taky pro ni "... začala jsem si mnout krk . Já jsem ,ale nána pitomá . Jestli se prokecnu vezme mě taky a navíc mě beztak prodají taky , anebo mě zabijou . Proč já si neumím vybírat kamarádky ani chlapy ..." ehmmm , prodeje ? O čem to mluvíte ? "... Jerry si mě začal prohlížet a přimhouřil oči . Cítila jsem jak mi pot stékal po zádech .." prosím vás vy nevíte ? Jste druhá na seznamu , taky to děláte teda aspoň chcete . Chcete jít s námi hned , nebo si počkáte do dalšího týdne "... na víc jsem čekat nemusela . 

Rozběhla jsem se na chodbu a běžela jsem jak nejrychleji to šlo . Zahla jsem do další chodby a seběhla jsem schody dolů . Zahla jsem do kuchyně a vběhla jsem do svého pokoje . Naházela jsem oblečení , peníze a hygienu do batohu . Vyšla jsem z pokoje a Jerry stál v kuchyni .." takže chceš asi dneska , není problém . V autě je místa dost ".. začal se ke mně pomalu přibližovat . Vešla jsem zpátky do pokoje a zamkla jsem . Musím odsud pryč , ale moc mě neláká to okno . Pomalu jsem otevřela okno a vykoukla jsem . Je to jen první patro Betth , to zvládneš . Přehodila jsem jednu nohu a začala jsem soukat i druhou . Jerry vyrazil dveře a já jsem se tak lekla , až jsem vypadla z okna . Přesně ani nevím jestli jsem křičela , ale po dopadu jsem stoprocentně kňourala . Překulila jsem se na břicho a vydrápala jsem se na čtyři . 

Uslyšela jsem jak něco spadlo vedle mně . Otočila jsem se za zvukem a uviděla jsem zvedajícího se Jerryho . Hrklo ve mně . Né jako , že by mi zaskočilo nebo tak něco . Prostě se mi scvrkly krvinky a mě se chvilku nedostavilo vzduchu . Zvedla jsem se a začala jsem sprintovat . Znáte to , když běžíte povinně , třeba ve škole nebo na tréninku tak bežíte pomalu a vlastně se vám vůbec nechce . Já jsem běžela tak rychle , že by to bylo na olimpiádu . A to vážně nekecám . 

Ale cítila jsem ho za sebou . Cítila jsem jeho dech , vytrvalý a trénovaný . Oproti tou mému to byl tak čistý dech . Kdybyste slyšeli moje dýchání , haha mysleli by jste si , že se o mně pokouší infarkt . Já si to v podstatě myslela taky . A proto jsem taky zastavila . Tepalo mi v hlavě a já jsem si poprvé za celý život uvědomila , že pokud budu utíkat tak se svého strachu nezbavím a utíkat budu už navždy . Otočila jsem se a čekala jsem až mě Jerry doběhne . 

.." Ale , ale krasotinka už nemůže ? "... olízla jsem si rty a vykročila jsem k němu . Políbila jsem ho a on se nechal , pokračovala jsem na krk a přesně v tu chvíli jsem vytáhla kámen z kapsy a praštila jsem ho tím kamenem do hlavy . Jerry se skácel k zemi a já jsem bežela dál . Nebudu tady přece čekat až se vzbudí . Zastavila jsem se a vyběhla jsem druhým směrem k domu . Vběhla jsem do kůlny a sebrala jsem 3 druhy provazů a židli . Běžela jsem s tím k stále spícímu Jerrymu . 

Chytila jsem ho a snažila jsem se ho dostat na židli .." ty snad vážíš 100 tun ".. Zkusila jsem to snad ještě pětkrát . Doprdeledoprdeledoprdeledoprdele . Svázala jsem ,u teda alespoň ruce a nohy . Měla jsem vzít aji pásku na pusu ..." nejsi tak špatná , ale na armádu to stále není "... musela jsem zakoulet očima . Ta izolepa se bude ještě hodit .." hlavně že tebe svázala holka co by nemohla být v armádě ".. zasmál se ..." rozvaž mě "... místo odpovědi jsem za něj dala židli a odstoupila jsem , aby se na ni mohl posadit ..." rozvaž se sám a pak si sedni "... překulil se na záda a začal se smát . Má strašně pěkné zuby a ty rty , neee pšt nesmím takhle přemýšlet a už vůbec ne uprostřed silnice vedle svázaného vojáka .

Pro dnešek vše , doufám že se líbí :))

F!cKKde žijí příběhy. Začni objevovat