† 1 †

11 1 0
                                    

Rose.

„Rose! vnímáš vůbec?” zvedla jsem hlavu od stolu a podívala se zmateně na učitelku.
“jasně” učitelka ignorovala můj drzý tón hlasu a pokračovala v těch nudnejch kecech, který opakuje každej rok před prázdninama. Celou hodinu jsem hlavou někde jinde, a to na večerní párty u JJ, nejpopulárnější týpek ze školy. Učitelka mi předá moje hrozný vysvědčení a odcházím konečně do jídelny, vezmu si oběd a jdu si sednout ke stolu k holkám. Holky nadšeně vypráví u párty u JJ.
„holky vemte sebou šprcky” řekne Janet a my se na ní všechny podíváme, projde okolo nás Ryan a šibalsky se na Janet podívá. Uběhne půl hodiny a já vyrážím domů.

Čtvrt hodiny jsem koukala do skříně co si obléknu. Na konec jsem se rozhodla pro toto:

 Na konec jsem se rozhodla pro toto:

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Udělala jsem si svůj basic makeup. Mezitím co jsem se prohlížela v zrcadle mi zavolala Mary s tím že jestli nepůjdem spolu, souhlasila jsem a šla jsem pomalu před dům na ní počkat. Přijela svým šedým BMW, sedla jsem si na místo spolujezdce a vyrazili jsme směrem k JJovy. Vystoupily jsme společně z auta a šli do vnitř domu, všichni už popíjeli a bavili se. Šla jsem si pro drink, Mary nechtěla bo je řidič. Potkala jsem Janet a zakecali jsme se, říkala že prý něco tenhle večer riskne ale neřekla co. Po dvou hodinách jsem byla už celkem nalitá, šla jsem nahoru do patra si sednout na schody, vedle z pokoje jsem slyšela hlasité vzdychání, šla jsem tam nakoknout. Viděla jsem Janet kouřit Ryanovi. Cítila jsem v sobě extrémní žárlivost, Ryan se mi nějakou tu dobu líbí a Janet to moc dobře ví. Vejdu do místnosti a zatáhnu ji silou za vlasy a vlepím ji facku. Ryan to celé jen sleduje. „ty děvko!” procedila jsem mezi zuby a dala jí pořádný pěstí do oka. Odešla jsem odtamtud mezitím co se ona svírala na zemi bolestí. Venku na ulici jsem si sedla na kraj chodníku a koukala se na hvězdy. Cítila jsem na sobě neustálý pohled, koukla jsem se tím směrem, spatřila jsem černý velký stín v dáli ulice, snažila jsem se na to nesoustředit, ale něco uvnitř mě k tomu táhlo. Zvedla jsem se a šla k tomu. Velký černý stín se postupem času objevil vysoký muž s černou košilí a černými kalhoty. Pusu měl celou od krve a za ním ležela mrtvá žena. Svými silnými pažemi si mě přitáhl blíže a na rty my položil svou ruku, cítila jsem jako bych usnula. Probudila jsem se v černo červené místnosti, černé závěsy, černý nábytek a dekorace, jen zdi byli červené. Seděla jsem na židli obvázaná řetězy. Křičela jsem z plných plic.
„tady tě nikdo neuslyší” objevil se v rohu místnosti ten samý muž. Podívala jsem se na něj.
„kdo jste..?” Naklonil hlavu a lehce se zasmál. “Bill. Bill Kaulitz” Podíval se mi do očí, jeho rudé oči zářili utajenou touhou po něčem. Pomalu se ke mně přibližoval. Dívala jsem se na něj jako na bestii, jeho světle růžové rty se stočili do širokého úsměvu.
„neboj se” Pohladil mě lehce po vlasech, cukla jsem sebou. Bill odešel a zabouchl za sebou dveře. Dny plynuly pomalu, každý den za mnou chodil jeho pomocník skřet Krátura, nosil mi jídlo a pití. Bill po několika dnech přišel do té tmavé místnosti, šel pomalu ke mě a klekl si přede mě, položil mi ruku na stehno a pomalu mě hladil, bála jsem se a proto jsem ho nechala. Usmál se na mě a uvolnil mě z řetězů, chytl mě za ruku a odvedl mě do malého pokoje kde byla postel, stůl a pár dekorací. „tu budeš teď spát” Řekl s úsměvem na tváři, nic jsem neřekla jen kývla. Rozhlédla jsem se ještě jednou po místnosti. „pojď” Pobýdl mě abych šla za ním, následovala jsem ho, provedl mě celým zámkem. Chodby byli temné a plné obrazů, cítila jsem pohledy ze všech stran.

Už ubyl týden, každým dnem byl ke mně milejší a milejší, dal mi opět nový a větší pokoj. Většinu času semnou chtěl Bill večeřet. Prakticky přes den jsem ho vůbec neviděla. „Rose..?” Zavolal na mě Bill z horního patra, rychle jsem za ním šla. “ano?” Podívala jsem se na něj, podal mi krásně zabalenou krabici, opatrně jsem ji otevřela, v ní byli nádherné šaty.

 “ano?” Podívala jsem se na něj, podal mi krásně zabalenou krabici, opatrně jsem ji otevřela, v ní byli nádherné šaty

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

„děkuju, Bille” Usmála jsem se na něj a on kývl s úsměvem na tváři. Zbytek dne jsem strávila tím že jsem procházela zámek, někdo mě chytil za ruku a zatáhl do velké místnosti. Byl to Bill, přitiskl mě ke zdi, naklonil se ke mě, cítila jsem jeho teplý dech na mé kůži. Jeho oči zářili chtíčem.

If you want you want. /CZ/Kde žijí příběhy. Začni objevovat