Jako v pasti - Sasunaru

Čautee! Tak jsem zpátky z prázdnin, a s sebou jsem přitáhla tuto jednorázovku UwU. Jde o příběh z prostředí 'světa' z filmu 'Road to ninja'. Doufám že se bude líbit a že Vám některým třeba zlepším první den školy :3

"Sasuke, děje se něco?" ptal se již po několikáté za tento týden Naruto, jako vždy však bez odpovědi. Sasuke aniž by se obtěžoval říct nějaké slovo zmizel a nechal zaraženého Naruta za sebou. Naruto se podíval do země, co se s ním jen děje?

o.o.o

Mladý Uzumaki se právě díval na svůj odraz v zrcadle a přemýšlel. Proč se vůbec Sasuke začal chovat tak odtažitě? a proč zrovna od chvíle, kdy si myslel, že z nich budou konečně... velice dobří přátelé. I když si Naruto přál něco víc. Nakonec se to ještě zhoršilo, z čehož byl Naruto naprosto vyřízenej.

Doprohlížel se a přesunul se do postele. Usnul docela rychle. 

o.o.o

Ozvala se rána. Naruto sebou leknutím škubl, a rychle se posadil. 

'Co to bylo?' podíval se směrem k oknu, ale žádné okno tam nebylo. Místo něj byla skříň. Podíval se zmateně na opačnou stranu, kde by okno nemělo být, ale přesto tam bylo. Byl z toho nesvůj, nepamatoval si, že by kdy měnil pokoje, nebo postavení nábytku, byl to snad nějaký blbý žertík? Nebo sen? Ale to by se nesměl cítit tak... vzhůru.

Postavil se a podíval se z okna, výhled však vypadal úplně jinak než normálně. A jakto že na monumentu Hokagů není hlava jeho otce ale-

"Zlatíčko, už jsi vzhůru?" ozvalo se za ním medovým hláskem. Naruto leknutím vyskočil, vždyť přece bydlí sám. Bleskově se otočil, aby zjistil, co je to z vetřelce v jeho rajonu, ku jeho překvapení to však byla rudovlasá žena s širokým úsměvem.

"M-mami?" nezmohl se navíc Naruto, co tu dělá? Spíše tedy, jak? nebo co? Blonďák už ani nevěděl, jak se ptát, byl z toho úplně zmatenej, co se to sakra děje?

"Copak, vypadáš, že vidíš přízrak anavíc, takovéhle chování ti není podobné, Menmo" pronesla zatím co Narutovi rozcuchala vlasy.

"Menma? Kdo je Menma?" Kushina se na něj divně podívala.

"Nemáš horečku? Není ti špatně?"

"Ehm, ne?" Narutovi to nedávalo smysl, byl tohle snad sen? Asi ano, jinak by přece neviděl svou již zemřelou matku.

"Ty jsi přece Menma" usmála se Kushina starostlivě, v Narutovi však zatrnulo. Cože? Rudovláska se na něj podívala s ještě větší starostí. 

"Ty  sis ostříhal vlasy?"

"N-ne?" řekl přiblblým hlasem, pořád nějak nedokázal zpracovat, co se to děje.

"No dobře, až se nějak zcivilníš, přijď za námi dolů na snídani" usmála se na něj mile. Naruto se neměl k odpovědi, jen kývl. Jakmile se zabouchly dveře, posadil se zpět na postel. Nevěděl, co si má myslet, protože tohle fakt jako sen nebylo, bylo to tak reálné! A od kdy má jako matku? Jakoby, měl ji vždy, jen... nebyla mezi živými...

Naruto scházel dolů po schodech. Další věc, která ho překvapila, byla jeho kombinéza, jaktože na sobě neměla znak klanu Uzumaki? Co to bylo za klan? A co ty rukavice? Od kdy jako nosil rukavice?

"No konečně, už jsem si myslel, že tu vysedím důlek" uslyšel milý mužský hlas.

"T-tati?" zakoktal se dnes již po druhý. Minato se na něj podiveně podíval.