Oneshot storys / Gay Grid

Kapitola 1. / Příběh 1.

Charles

„My to vyhráli ! Konečně ! "
„Yessssss!!! Yes! Ha, ha, yes, yes, yes, yes, yes! Ahhhh! "
Konečně je to tady, vyhrál jsem Velkou Cenu Monaka ! Prolomil „ prokletí " !
Přijel jsem k ceduli s číslem 1 , vylezl jsem z auta a postavil se na něho. Zamával jsem fanouškům, rozběhl jsem se k týmu a skočil jim do obětí. Po chvilce jsem se od nich odtrhl a s úsměvem pod helmou jsem šel spět k monopostu.
„ Oscare ?! Ty jsi druhý ! Blahopřeju ! "
„ Ty mě ? No díky, ale ty jsi vyhrál Velkou Cenu Monaka ! Zasloužíš si to. "
Pousmál jsem se na něho. Můj „ adoptivní syn" ... Miluju jak si lidi vymysleli že je Oliver a Leo můj syn a teď k tomu ještě Oscar. Škoda jen že Alex odjela do USA na lepší školu a kvůli dálce jsme se radši rozešli. Nefungovalo by to...
„ Charlesi ! Ty jsi to dal ! "
Carlos ke mě přišel, obejmul mě a poplácal po zádech.
„ Díky bráško "

Šli jsme spolu s Carlosem do cooldown room a hodně jezdců mi blahopřálo .
Už jsme byli skoro tam když se před námi objevil Max. Bylo mi ho líto. Vím jaké to má s jeho otcem a ten nebude nejšťastnější... , ale ... Max byl vysmátý a usmyval se od ucha k uchu.
„ Charlei ! Ty jsi to zvládl ! " Max mě obejmul a mě ani nevím proč poskočilo srdce. Obětí jsem mu obpětoval. Po chvilce se odtáhl, držel mě za ramena a podíval se mi přímo do očí. Pořád se usmíval. Pak mě pustil a podíval se na Carlose.
„ Tobě taky blahopřeju "
Podali si ruce a Max se vzdálil.
„ Tak pojď " řekl Carlos a dlouhými kroky vyrazil.

Max

Když jsem ho objímal a když jsem ho držel za ramena a díval se mu do očí, něco jakoby ve mě poskočilo. Nedivím se. Už od té doby co nejsem s Kelly mě k němu něco táhne, ale co by na to říkal táta ? tým ? fanoušci ? a on ?
Radši nad tím ani nebudu přemýšlet...

Nadešla After Party a Samozřejmně že jsem tam šel. Přijel jsem mezi posledními ale hned mě vtáhly do společnosti. Nejvíc si užíval Charles. Pořád se kolem něho někdo točil a nejednou to byla nějaká holka. Dokonce se mi zdálo že se kolem něho ochomitala ta Portugalka Magui Corceiro. Nikdy jsem ji neměl rád.
Nebyla ještě ani půlnoc a malý Yuki se válel opilý na zemi. Měl co oslavovat. Krásné osmé místo, aspoň pro něj. Alex a Pierre stály nad ním a smály se mu. Trochu jsem se pousmál, ale najednou přišel Danny.
„ Maxiii ! Proč neoslavuješ ? " Šlo slyšet že je opilý...
„ Nemám co... " Troch zvážněl.
„ No... máš pravdu, ale aspoň se bav ! " Jen jsem zakroutil hlavou a podíval se na něho. Danny se jen zašklebil a šel pryč najít si někoho na povídání nebo na blbosti.

Chvíli jsem jen tak stal a rozhlížel se když mi došlo že...
Charlei chybí...
Trochu jsem se zděsil , ale pak jsem ho zahlédl jak jde po schodech na střechu a rozhlíží se jestli ho nikdo nevidí.
Já ho ale viděl...
Co nejvíce nenápadně jsem vyšel za ním. Když jsem vyšel na střechu stal u okraje a držel se zábradlí. Lehce se předklonil. Trochu to ve mě hrklo a tak jsem bezmyšlenkovitě řekl
„ Doufám že nehodláš skočit "
Charles sebou trhl a podíval se na mě. Trochu si oddechl.
„ No... "

„ Je vše v pořádku Charlei ? "

„ Jo vše je v ... poho "

„ Charlei ... ty víš že se mi můžeš svěřit ... "

Na chvíli jsem se odmlčel a Charles taky. Pak přešel ke stěně na druhé straně od zábradlí. Opřel se o ní a sjel po zádech na zem. Dal si hlavu do dlaní. Pomalu jsem k němu přišel, klekl si a sáhl mu na rameno.

„ Nic se neděje ... jen ...jen "

Opatrně a tešivě jsem mu přejel palcem po rameni.

„ Jen je mi líto že to nemůže vidět můj... otec... "

Charles se teď rozbrečel úplně. Nevěděl jsem moc co mám dělat, a tak jsem ho prostě obejmul.

„ Vím... musí to být hrozné, ale aspoň jsi to zvládl... "

„ Je to moje chb... "

„ Ne Charlei, ne ... to není tvoje chyba... není ... "

Věděl jsem že mu to nemohlo moc pomoct, ale doufal jsem...

Pořádně jsem ho objal a nechal ho ať se mi vypláče na rameno.

Slyšel jsem jak odbyli hodiny na blízkém kostele jednu hodinu ráno , když najednou přišel na střechu opilí Danny s Landem. Naštěstí tam nebyl Carlos.

„ Omg Max a Charles se objímají ! Já se chci přidat " řekl Lando a potácel se za námi . Jen jsem cítil jak nás objal oba a z druhé strany Danny. Kdyby věděli proč se to děje asi by se u toho tak neusimivali...

Charles

Nikdo si nevšiml že jsme byli pryč, jen Lando a Danny když šli na střechu, ale stejně nevěděli co se tam dělo a moje srdce vlastně taky ne. Max umi dobře utěšit. Má to v životě těžký jako já, ale jinak. On vyhrává, ale hodně lidí ho nenávidí a mě maji hlavně holky rády , ale tohle byla moje první výhra po × závodech. Oba mám problémi s tátou, ale každý trochu jinak...

☾︎---------------------------♥︎-------------------------☽︎

Pls , nezabíjejte mě. Moje kamarádky mě přinutili 😭 . Jinak doufám že si to užijete 🥹 .

~ Maria 🏎️💨