Oneshot storys / Gay Grid

Kapitola 3. / Příběh 1.

F1gossippofficial

Lando Norris, Charles Leclerc, Max Verstappen a Daniel Ricciardo byli viděny na jachtě u Monaka.

Max

Ráno jsem se vzbudil a cítil jsem jak mi na boku leží něčí ruka. Otevřel jsem oči a přede mnou se objevila tvář spícího, usmívajícího se Charlese. Taky jsem se pousmál a lehce mu prohrábl jeho kudrlinky. Buď už byl vzhůru nebo ho to vzbudilo, ale trochu sebou cukl.
„ Jo ehm promiň Charles…“
„ Ne to je v poho “
V jeho hlasu zněla upřímnost, ale taky nejistota…
Dal ale spal a mě došlo že asi ráno není když je poměrně tma. Lehce jsem se podíval na hodiny a opravdu, byly teprve čtyři ráno, a tak jsem zase usnul s rukou přez Charlese.

Když už jsem se vzbudil podruhé slunce svítilo velice jasně. Hodiny ukazovali devět hodin. Vstal jsem z postele a pomalu jsem se šoural do obýváku. Danny seděl s Landem na pohovce a o něčem si povídali.
„ Ale, ale, ale . Šípkova Růženka je vzhůru “
Rozespale jsem se na něho koukl a pousmál se. V tu chvíli zavolal Charles.
„ Pojďte , už to je hotové “

Lando s Dannym se zvedli a vyšli směr jídelna. Šel jsem za nimi. V jídelně to vonělo a na stole byli čtyri talíře s míchanými vejici a slaninou a misky se zeleninovým salátem.

„ Doufám že Vám bude chutnat “ řekl a usmál se.

Charles

Od našeho výletu na jachtu uběhl týden, s Maxem jsem se neviděl a s ostatními jezdci to stejné. Teď jsem byl ve Francii s Jorisem.

Francouzky
„ Charlesi ? “

„ No ? “

„ Nechceš někam ? “

„ Do klubu ? “

„ Ty mi čteš myslenky ? “

„ Asii ? “

Oba jsme se začali smát.

Francouzky
„ Dobře tak já se podívám jestli tu něco je “
Jen jsem kývl.

Bylo sedm a mi už se připravovali. Vyšli jsme až o půl osmé, ale to bylo jedno. Když jsme přišli do Baru hodně holek se začalo koukat a n jedná se mě zeptala na autogram. Pár se zeptali i Jorise a on byl poměrně udivený. Pak k nám přišla holčina asi patnáct let a začala mluvit plísně francouzky, ale s lehkým přízvukem.

Francouzky

„  Ahoj máma otázku. “

„ Ou , ahoj “

„ Ty jsi byl na jachtě s Maxem, Landem a Dannym že ? “

„ Ano “

Lehce se rozhlédla a naklonila se blíž ke mě a Jorisovi.

„ Jak ti Max spravoval tu kravatu když jste šli do restaurace… “ zase se rozhlédla
„ Byli jste roztomilý. Jo a jde hodně vidět že se ti líbí “ cítil jsem jak mi zrudli tváře.
„ Ty je mu taky… “
Nastala chvíle ticha
„ Můžu podpis ? Od tebe i Jorise ? “

„ Ehm, Jo jo kam ho chceš ? “ pousmála se a z kapsi vytáhla pár ponožek s Ferrari tématikou a bápisi Charles a Carlos. Museli jsme se tomu zasmát, ale pak jsme ponožky podepsali a rozloučili jsme se.

Bylo už asi dvanáct když se to v klubu pořádně rozjelo. Začali jsme si tam s nějakými Italy. Spíš já jsem mluvil a překládal Jorisovi. Pak se přidali další Italové co uměli Francouzky, a tak jsem se vzdálil že si odskočil na toaletu ale šel jsem na střechu. Byl tam krásný výhled, ale to nebyl můj plán.

Upozorňuji ! Je to fanfikce nic z toho se nestalo a doufám že nestane !!

Přistoupil jsem k zábradlí a zkoušel jak je stabilní. Bylo to v pohodě, a tak jsem se na něho postavil. Stál jsem tam asi tak pět minut, ale byli to pro mě hodiny. Zhluboka jsem se nadechl a skočil.
„ Charlei neee !!! ”
Slyšel jsem jak se rozrazili dveře a někdo vběhl na střechu. Ale to už jsem dopadl na zem……

Max

„ Charlei neee !!! ”
„ Ne , Ne , Ne , Ne , Neeeeee ! ”
Hned jsem vytočil záchranku. Měl jsem tehdy v Monaku někomu říct co mi řekl.
„ Záchrana služba . Co se stalo ? ”
„ Dobrý den, tady Max Verstappen, jsem na střeše klubu Purple Pink v… ”
Všechno jsem řekl, mezitím jsem šel najít Jorise. A šli jsme ven k Charlesovi. Doběhli jsme tam.
„ Kde je ?! ”

„ Já nevím ! ”

„ Tam ! ”
Ležel v dost vysoké trávě
„ Nevím proč to neposekali, ale ještě že tak ”

„ Dýchá ! ” zakřičel jsem jak na Jorise tak slečně do mobilu.

„ Má nějaká viditelná zranění ? ”

„ Ne jen omdlel, ale může to být vnitřní krvácení. Pospěšte si ”

„ Sanitka by u Vás měla každou chvíli být ”
Jen co to dořekla už se dálky ozvala siréna.

Charles

Když jsem se probudil kolem mě byla bílá místnost s velkým oknem.
Tohle že je nebe ?
Když jsem se podíval opatrně doprava seděl tam Max a koukal do mobilu.
„ M-maxi ? ”

„ Charlei ! Proboha to mi nedělej. Víš jak jsem se bál ! ”
Lehce jsem se pousmál, ale pořád jsem to nechápal.

„ Má obrovské štěstí. Nemáš nic zlomeného jen pár odřenin a musíš být v klidu…
Opravdu už mi to nedělej, bál jsem se že o tebe přijdu … ”
Trošku jsem se zarazil a pak si vzpomněl co říkala ta malá holka v klubu.

„ Maxi ? ”

„ Ano ”

„ Víš. Je mi to trochu blbé a nevím jak na to budeš reagovat, ale nejspíš se mi  líbíš… ”

THE END