1.

183 13 6
                                    

Daemon se vrátil z kamenoschodů, otec dnes pořádá velkou hostinu na jeho počest. Daemon seděl u stolu, očividně znuděný hledající něco co by ho pobavilo. Vešla jsem dovnitř v jasně rudých šatech se zlatými detaily a lesklími drahokamy. Všichni mě s obdivem sledovali jak jsem pomalu ale jistě šla k Rhaenyře. Zahlédla jsem Daemona, změřila jsem si ho pohledem a ušklíbla se na něho. Šla jsem ale za Rhaenyrou, ne za ním. Rhaenyra je o dva roky starší než já, teď je jí devatenáct a mě je sedmnáct. Povídali jsme si, Daemon chvíli jen stál poblíž a čekal na příležitost přidat se ke konverzaci. Když byla konečně chvíle ticha, připojil se k nám. Až do té chvíle jsem si ho ale nevšimla takže mě to překvapilo. ,,Sedm pekel." Prohlédl si mě. ,,Kde našli něco tak krásného jako jsi ty?" Znovu jsem si ho změřila pohledem a potom jsem mu věnovala nevinný úsměv. ,,Lichotíš mi strýčku." ,,Lichotím ti?" Ušklíbl se. ,,To není lichocení, jen konstatování faktů."
Jen jsem se nevinně zachichotala, má pro to slabost, vždy to tak bylo.

Daemon's prize (Daemon Targaryen x OC)Kde žijí příběhy. Začni objevovat