Uteklo to jako voda! A teď nemyslím jen jako čtení ale i časově a upřímně, byl to pro mě šok dozvědět se, že Sixi odjíždí. Uvidím jak se s tím poperu přes školní rok.
Každopádně tento poslední půlrok byl teda asi nejživější. 3x jsme si vyjeli někam na výlet a závody takže fotek tu bude víc než hodně:)
Sixi ale není jen můj kůň, ráda si ho totiž rozdělím i s mou sestřenicí Hankou, která se o jízdu na koni zajímá už dlouho a splnila mi tím i můj dětský sen. Když se totiž Hanka narodila a o pár let později i moje další dvě sestřenice (Elenka a Beátka) a mě bylo asi 6 let, neustále jsem řikala mamce, tetě, babičce... že jednu z nich naučím jezdit na koni.
A vidět tu radost v očích Hanky z toho, že jí nechám samotnou klusat je k nezaplacení!
A z těch dvou jsou opravdu velcí přátelé! Upřímně si myslím, že ONA si nezaslouží aby ji odvezli jejího "učitele" ježdění.
z
ČTEŠ
Sioux, kůň který si najde místo v srdci všude
Short StoryAlbum fotek a celý můj příběh s koníkem Sixim kterého jsem ztratila:(