,,Crrr," zazvonil ten strašnej budík. Normálně, kdyby mi takhle ráno o víkendu zazvonil budík, tak bych asi vraždila, ale dneska je LP turné, takže jsem ráda, že jsem nezaspala. Rychle jsem vstala z postele, oblékla se, učesala a nalíčila. Sešla jsem dolů do kuchyně, kde jsem se nasnídala. ,,Mami, už můžeme jet," zavolala jsem na mamku, když jsem se nasnídala a byla jsem připravená vyrazit. Mamka mě dovezla až před budovu, kde se mělo LP turné konat. ,,Tak ahoj miláčku a užij si to," dala mi pusu na čelo, ,,já se půjdu podívat po městě, tak až budeš chtít vyzvednout, zavolej mi a já pro tebe přijedu." ,,Jo, jasně mami," protočila jsem oči vsloup, přeci jen, je mi už šestnáct, nemusí se mnou mluvit jako s malým dítětem.
Vešla jsem dovnitř. ,,No ty vole, tady je lidí," řekla jsem si pro sebe. Začalo se mi chtít na záchod. ,,No super, jak tady mám mezi těma všema lidma najít záchody? Tohle se může stát jenom mně." Procházela jsem mezi stovkama malých dětí. Uviděla jsem nějaké dveře, ze kterých právě vyšla nějaká holka. Myslela jsem si, že to jsou záchody, ale dost jsem se spletla. Vešla jsem tam. ,,Oh, tak to asi nejsou záchody no." Viděla jsem, jak tam na gauči sedí nějaký kluk. Podíval se na mě a řekl: ,,Co tady děláš? Sem smí jen youtubeři." ,,No, já se ztratila," řekla jsem rozpačitě. ,,Ztratila?" zopakoval to po mně a jako youtuber asi nechápal, jak se tady může někdo ztratit. ,,Jo, chtěla jsem jít na záchod, ale nemohla jsem ho najít a najednou jsem tady," pokrčila jsem rameny. ,,Tak dobře, zavedu tě tam," usmál se na mě, ,,a jak se vlastně jmenuješ?" ,,Já jsem Bára a ty?" úsměv jsem mu opětovala. ,,Já jsem Honza, aka MenT," podal mi ruku a zasmál se. Zavedl mě na záchod. Když jsem vyšla ze záchodů, už tam nebyl. ,,No jasně, určitě bude čekat, až se vysereš," sprdla jsem sama sebe za svou naivitu.
Chvíli jsem tam ještě byla, ale pak už mě to přestalo bavit, a tak jsem zavolala mamce, aby pro mě přijela. Když jsem nastoupila do auta, vychrlila na mě milion otázek. ,,Ahoj, tak co, jak ses měla? Potkalas někoho zajímavého?" ,,Měla jsem se fajn a jo, potkala jsem jednoho kluka, co se mi celkem líbil," řekla jsem a sladce jsem se usmála, ,,bylo tam spoustu lidí a mě se chtělo na záchod. Ztratila jsem se a on mi pomohl." Mamka se jen zasmála. ,,Co, co je?" podívala jsem se na ni podrážděně. ,,Nic, jen, že úplně záříš," usmála se. ,,Jo jasně, hahaha," zasmála jsem se ironicky. Nesnáším, když si ze mě takhle dělá srandu.
Po příjezdu domů mi pípnul mobil. ,,Uživatel Honza Macák Vám odeslal/a žádost o přátelství." Přijmula jsem ji a hned mu napsala.
J: Jak si mě našel?
H: To není důležité
J: A to si takhle přidáváš na FB všechny holky, co jsi kdy zavedl na záchod?
H: Ne, jen ty hezké. Chtěl jsem se ti omluvit, že jsem tě tam nechal. Trefila jsi potom zpátky?
J: Jo, dobrý. Nic se mi nestalo a děkuju, že jsi mě tam vůbec zavedl :)
H: Nmz, a hele, nechtěla bys někdy zajít na zmrzlinu?
J: Moc ráda
H: Ok, tak jsme domluvení
,,To není možný, on mi napsal," zaradovala jsem se. Musím na něj pořád myslet, na jeho úsměv, rty, oči, hlas, vlasy, tělo... Už se těším, až ho zase uvidím.
Když jsem přišla do parku, Honza už tam byl a v ruce měl rudou růži. ,,Sluší ti to,"podal mi růži. Oh, je tak milý. Šli jsme ke stánku se zmrzlinou. ,,Jakou si dáš?" podíval se na mě těma svýma očima. ,,Jahodovou," usmála jsem se na něj.
Vzali jsme si zmrzlinu a šli jsme si sednou na lavičku. Seděli jsme tam a povídali si asi dvě hodiny. Moc dobře se s ním povídá, je to moc fajn kluk.
Podíval se mi přímo do očí. Já jemu taky. Naše hlavy se začaly přibližovat. Moje rty se dotkly těch jeho. Dali jsme si jeden velký sladký polibek, ale on chtěl pokračovat. Já se od něj odtáhla. ,,Stalo se něco?" natáhl ke mně ruku, ale já ucukla. ,,Ne, jen," podívala jsem se do země, ,,ty jsi slavný youtuber a já jen obyčejná holka. A navíc, ty mě skoro vůbec neznáš." ,,Ale já jsem taky jen obyčejnej kluk. Ano, možná jsem tě potkal teprve včera, ale mám pocit, že tě znám dlouhé roky," obejmul mě. ,,Barčo, já tě miluju."
