Barovijské kraje lásky

Dům

Hlasitý zvuk, který hodiny vydaly, všechny vyděsil a únava z běhu jako kdyby byla mžikem oka pryč. Teď teprve se pořádně rozhlédli po velké místnosti, která sloužila jako spojovací hala mezi menšími pokoji. Celý prostor byl velmi jednoduchý. Dominantou byly velké točité schody do vyšších pater. Prostor byl osvětlen pouze loučemi, jelikož okna byla za zataženými závěsy. Teď však všechny děsily velké kyvadlové hodiny uprostřed stěny, před kterou stáli. Zírali, jako kdyby ze stroje najednou měl vyskočit kostlivec. Namísto toho však uviděli něco jiného.
Na stěně za hodinami se najednou začaly objevovat krvavé čáry, které postupně dohromady dávaly písmena. Po pár vteřinách byl nápis celý a hodiny odbily šestou večerní.

Pod tímto domem šelma spí,
Po krvavé hostině hladoví.
O půlnoci šelma vstavá,
A hlad svůj krví ukonává.
Pokud přežít tvým cílem je,
Musíš do jejího pokoje.
Přinést dárek na ukojení té touhy,
Ale mysli na jejího potomstva slouhy.

Goki a ostatní stáli strnule před stěnou a hleděli na onen nápis. Jared byl první, kdo se ozval. ,,Co to má do háje znamenat? Proč to musí být zrovna hádanka!" ,,Není to tak hrozné... Je to dost očividné. Možná bych to ani neoznačila jako hádanku. Prostě musíme najít vhodný dárek pro šelmu, ale nejdřív asi musíme zjistit, co ta šelma vlastně vůbec je." zamumlala Luna, avšak v tichu mezi jednotlivým odbíjením to bylo dost slyšitelné pro všechny. ,,Nedělejte caviky, amigos. Prostě si otevřeme dveře a..." Sylas došel ke dveřím a vzal za kliku. Ta se však ani nehla. ,,Tak amigos, ještě tu jsou přeci okna!" došel k nejbližšímu oknu, rozhrnul závěsy, aby odhalil, že jsou zakrytá stěnou ze stonků jakési rostliny vyrůstající na venkovní straně. Vzal si do ruky svůj krátký meč a seknutím zkusil přetnout rostlinu. Udělal do ní zářez, ale ten se zacelil dřív, než stihl seknout znovu. ,,Tak to abychom začali něco dělat. Neříkám, že bychom měli málo času, ale určitě se něco zase posere." zavrčel Torkel a vydal se k nejbližším dveřím do pokoje. ,,Rozdělíme se, ať to máme projité co nejrychleji. Jde někdo se mnou? Třeba Sylas?" Vyměnili si pohledy a Sylas přikývl. ,,Amigos, tohle je naše místnost!" a čekal, až Torkel otevře dveře.

Barbar zatáhl za kliku a odhalil místnost připomínající malou, avšak výborně vybavenou kuchyň. ,,Tak sem jdeme my, vy to zkuste tamhle." Pustil Sylase dovnitř a zavřel za ním dveře. Ten se ihned otočil, opřel o linku a zadíval se na Torkela. ,, O copak ti jde, Torkele? Proč jen my dva? Máš snad nějaký plán, co se mnou udělat?" Torkel se pousmál a udělal krok k Sylasovi. ,,Chci si jen užít tu chvilku s tebou o samotě. Někdy později by to mohlo být už trochu divný a prozradilo by nás to. Nechápu, co mě k tobě tak táhne. Sere mě to." Sylas nezaujatě udělal krok stranou, aby se vyhnul Torkelovi a obešel linku, která místnost dělila, takže koukal čelem ke dveřím a na Torkela. ,,Torkele, Torkele... Chtěl bys víc? Dostaneš víc, ale nejdřív dostanu ještě jednou já. Budeš hodný chlapák a uděláš co chci? Doplazíš se ke mně jako poslušný pes?" Torkel beze slova zahodil batoh s věcmi na zem a zohnul se, aby viděl pod linku. Bylo podepřená jen pár dřevěnými sloupky a místy byly vyskládány pletené koše a krabice. Sesunul se na všechny čtyři a proplazil se mezi nimi až k Sylasovi stojícímu na druhé straně. ,,Už se ke mně takhle plazíš jo? Jako moje děvka? Včera jsem na tebe byl hodný, ale dnes uvidíš, co ve mně doopravdy je, parde. Dělej!" Prudce chytil Torkela za culík a přisunul si jeho hlavu k rozkroku. Do Torkela jako kdyby to vlilo novou dávku energie. Začal rozepínat opasek a sundávat mu kalhoty. Vyndal Sylasův jemný úd a už ho chtěl ochutnat jazýčkem, když tu Sylas svoji chloubu vrazil Torkelovi hluboko do krku. Teď byl ve vedení on a za pomocí pohybů boky mu vrážel úd do pusy a ven.
Byl to zvláštní pocit. Jako kdyby Torkel celá ta léta skrýval tuto svoji část osobnosti za masku drsňáka, kterým je běžně. Ano, měl sex s mnoha muži i ženami, ale žádný si k němu nedovolil tohle. Takhle surově s ním zacházet... Šíleně ho to vzrušovalo...