Mafián Ištván zuří. Holka, s níž zabil svého nejlepšího přítele, ho zradila. Ale on to takhle nenechá. Najde ji a vykoná tu největší pomstu, jakou kdy svět mafie viděl.
Příběh je pokračováním příběhu Sexy teacher Franta. Není nutné ho přečíst, ale p...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Pusť mě ven, ty svině jedna malá!"
Ištván bušil do dveří od mrazáku jako o život. Na rukou se mu začaly dělat modřiny, ale kovové dveře stále zůstávaly netknuté.
"Já debil, proč jsem jen kupoval ty neprůstřelný dveře?!"
Nadával a křičel, potil krev a do dveří mlátil, ale bylo mu to houby platné. Krev se v něm vařila, což byl dost možná ten jediný důvod, proč stále ještě neumrzl.
Taková ironie, pomyslel si. Za chvíli tu zemře úplně stejným způsobem, jakým zabil většinu svých obětí. Jenomže jeho tvář se nikdy na plátno nedostane.
Začínaly mu docházet síly. Snažit se pěstí prorazit neprůstřelné dveře byl pro něj nadlidský úkol. Z posledních sil udělal jediný úder do dveří a následně padl k zemi vyčerpáním.
Do nohou ho zastudila ledová zem. Teprve teď si uvědomil, jaká strašná zima mu byla. Sklopil zrak na své prokřehlé ruce a spatřil, že mu z kloubů tekla proudem krev.
Zoufalství prostoupilo jeho mysl jako voda smradlavou houbu na tabuli. On, Ištván Mrazivý, měl zemřít v mrazáku? Taková ostuda!
Po tvářích se mu začaly kutálet slzy. Skoro by si toho ani nevšiml. V hlavě se mu jako vír točily myšlenky na to, čeho v životě dosáhl. Vlastně téměř ničeho.
Čemu zasvětil svůj život? Zabíjení a vraždám. Byl mafiánem, ale jakým? Zcela bezvýznamným. Měl tolik plánů, jak se vyšplhat na vrchol, jak se stát tím největším a nejděsivějším mafiánem v Brně. Měl to tak dopodrobna promyšlené! Ale co z toho? Jeho plány mu překazila jedna malá blbá holka, která nezvládla ani vychodit základku.
Styděl se. Jak se mohl nechat tak snadno přechytračit? Tolik se snažil, ale k ničemu to nevedlo. Vzpomněl si na svoji matku. Jak zklamaná bude, až se to dozví?
"Ach, maminko, odpusť mi! Byl jsem špatným mafiánem!" zvolal s beznadějí v hlase. "Prosím, zachraňte mě někdo! Maminko!"
Jeho slova zoufalství však nebyla vyslyšena. Zůstane tu už navždy a jeho matka bude litovat, že ho vůbec někdy porodila. Nikdo ho nikdy nenajde. Zbyde z něj jen a pouze kostka ledu. A to všechno jen kvůli té jedné malé holce.
Tato myšlenka ho vzteky rozpálila a jeho obličej se zbarvil do ruda. Přece to takhle nenechá! Nemůže ji přece nechat tak snadno vyhrát. Z posledních sil se zvedl a napřáhl se.
Vrhnul se s napřaženou pěstí ke dveřím. Vložil do svého úderu všechno, co měl. Svůj zbytek síly, svůj vztek a své odhodlání.
"Já... já tě zabiju, ty svině! To ti přísahám. Zabiju!" zařval a pěstí prorazil kovové dveře mrazáku. Jeho ruka se ocitla na druhé straně a v neprůstřelných dveřích se ocitla díra. On to dokázal!
"Ištvánku!" ozvalo se zničehonic zvenku. "Málem jsi mi vyrazil zuby! A komu sakra říkáš svině?"
"Mami, jsi to ty?" zeptal se s překvapením v hlase Ištván, když si uvědomil, že se jeho pěst nacházela jen pár centimetrů od tváře jeho matky.
"Jistěže jsem to já. Přinesla jsem ti čerstvě upečené buchty. Můžeš mi říct, proč tady tak hulákáš?"
"Možná později. Pustíš mě ven prosímtě?" žádal ji s drkotáním zubů.
Ozvalo se otáčení klíče v zámku a dveře se vzápětí otevřely. Před Ištvánem se zjevila tvář jeho matky.
"Cos vyváděl, sakra?! Vypadáš jak mafián ze Sibiře," pokárala ho.
"Budu muset jít, mami," oznámil Ištván, aniž by nějak reagoval na její slova.
"Proč? Ještě jsi ani neochutnal moji buchtu," ptala se ho zklamaně. "Víš kolik práce mi daly?"
"Promiň, mami, ale mám důležitý úkol," pronesl s odhodláním v hlase. "Musím vykonat svoji pomstu."
