1.Začátek

72 4 0
                                    

Takže Jolly, děkuji ti za to, že jsi mi definitivně pomohla se rozhodnout, zda tuhle story psát nebo ne. Jsi moje zlatíčko.

Z pohledu Evelin:

,,Crrrrrrr!" rozeznělo se ukrutné zvonění budíku, které nepřestane dokud nevstanu a nevypnu ho. Dnes je pondělí to znamená, že dnes odjíždíme na školu v přírodě, doufám, že nás tam nebudou nutit učit se, když tam jedeme za účelem "upevnit naše třídní vztahy". Budeme tam sice jen 5 dní ale nechce se mi vstávat před všema těma třídníma pipinama který mě nenávidí jen pro, že mě všichni kluci chtějí a ve škole se bavím se všema klukama, do kterých jsou zamilovaný. Celkem se mi ale zamlouvá myšlenka, že až každý ráno vstanu oni už budou dávno přemalovaný, jen proto, že se chtějí citít alespoň trochu hezky. Po chvíli někdo přišel do pokoje a začal se mnou házet ze stany na stranu ,, Ev? Evelin, jestli do dvou minut nevylezeš z tý postele slibuji ti, že tě poleju studenou vodou!", křičela na mě máma, ani jsem si neuvědomila, že jsem ještě usla, nechápu jak se mi to povedlo. Vstala jsem se vší nechutí ze svojí postele a přešla jsem do koupelny ,, Ohhh!" vykřikla jsem když jsem se viděla v zrcadle. Všechny nedostatky jsem překryla make-upem, nanesla řasenku a jemnou rtěnku, která mi dokonale zvýrazňuje moje plné rty. Po posledním pohledu, který jsem na sebe hodila do zrcadla jsem šla zpět do pokoje obléknout se (Btw: Evelin v multimédiích), věci jsem si už připravila předešlý den, takže jsem to na sebe jen hodila a sešla dolů po schodech do kuchyně kde už seděli všichni a jedli snídani, mamka mi udělala poslední domácí snídani před tím než odjedu, měla jsem na talíři lívance s jahodovou šlehačkou, kterou umí jen ona. Po snídani jsme uznali, že je čas už jet, jinak bych nestlihla vlak, kterým jsme měli jet. ,,Zlatíčko moje, užij si to tam a poslouchej pokyny učitele" řekl mi táta a věnoval mi upřímný usměv, kterým mi říkal, že mu budu chybět, naposledy jsem ho objala a rozloučila jsem se s ním. Kufry jsem si dala k asistentce do auta kde jsme měli kufry všichni, abychom jsme se s nimi nemuseli vláčet do vlaku. Po 20-ti minutách už jsem seděli ve vlaku a dělali všelijaké blbosti, cesta trvala čtyři hodiny ale uteklo to poměrně rychle, poznala jsem ve vlaku své spolužáky o kterých jsem si myslela, ze jsou outsideři, musím uznat, že ve škole jsem neměla šanci je poznat, možná ze to nebude zas tak špatný jak jsem si myslela.


0 2 hodiny později:

Sedím na posteli a vybaluji si věci z kufru, po vytáhnutí dalšího trička z kufru jsem se naštvala a nákaza všechno oblečeni zpátky do kufru, nebavilo me to vybalovat tak to nechám v kufru, stejně to budu muset v pátek dávat zpátky tak proč si neusetřit práci tím, že ho nechám v kufru, alespoň bude menší pravděpodobnost, že tu nechám půlku věcí. ,, Jsi normální? Ty krávo jedna!" Ozvalo se z koupelny, vazala jsem z postele a šla se podívat co se tam děje, můj pohled hned padl na Elisabetu s Barbarou, který leželi ve sprše cely mokrý včetně oblečení, ihned jsem se začala smát a fotit to, hodili po mě jen vražedný pohledy a pokoušeli se marně vylézt ze sprchy. Bylo už půl šesté, to znamená, že se musíme už připravovat na večeři. Když se ty vlhký blbky rozhodli že už vyjdou z koupelny skočila jsem se domalovat a převléknout, potom jsem už musela jít, protože nás už učitelky svolávali na chodbu odkud jsem šli rovnou na večeři. Po večeři jsme se vydali na večerní procházku do lesa, když jsme přišli na hotel šla jsem se akorát vysprchovat, odličít a převléknout do "nočního outfitu" byly to kraťásky s palmičkama a na vrch jsem měla dlouhý tričko po kamarádčiňe bývalím klukovi. Neměla jsem náladu ani být na mobilu, ta cesta byla moc vyčerpávající, tak jsem si jen nařídila budík na 7:00 a šla spát, ostatní si ještě povídali a byli na mobilech, ,, Ona je tak namyšlená!" Slyšela jsem ze spaní dělala jsem, že ještě spím a mezi tím jsem poslouchala co si povídají ,, Pff, ani se s náma nebaví, o co jí jde?" Slyšela jsem z jedny strany myslím, že to řekla Elisabett. ,, slyšela jsem už není panna, prý o to přišla s jedním fotbalistou, psal to každýmu!" Bylo poslední co jsem slyšela, vstala jsem z postele a najednou bylo ticho, jen potichu dýchali, jenže přece nenechám aby o me takhle mluvili, takovýhle lži o mě nikdo říkat nebude, všem jsem tam dala facku a šla si lehnout, oni jen seděli a drželi si místo kde jim před chvílí pŕileťelo "noční pohlazení pro lepší spánek" musí si zapamatovat kdo je tady velitelka, snad se to už opakovat nebude jinak bych je musela prohodit oknem. Nemohla jsem už usnout tak jsem si vzala svůj iPhon a šla na Facebook, projela jsem kdo tam co přidal a šla se podívat na Messenger kdo je právě on-line, jsou dvě hodiny ráno tak pochybuji, že tady chytnu někoho normálního, po druhým přejetím po obrazovce jsem narazila na nějakýho kluka, kterýho neznám ale vypadal hezky na profilovce tak jsem mu napsala:,, Ahoj :))" čekala jsem jestli odepíše jenže on nic tak jsem se na něj chtěla vykašlat, jenže on odepsal:,,Ahoj :))" nevěděla jsem co mu odepsat tak jsem mu napsala ,,Odkud jsi, a kolik ti je?" To bylo jediný na co jsem se zmohla, obvykle mi to pálí víc jenže co by jste po mě chtěli ve dvě ráno. ,, Záleží na tom, ty ?" jeho odpověď mě celkem vyvedla z míry ,, No nezáleží jen mě to zajímá ;)) ze Stradfordu, a je mi 17 :)" nevěděla jsem co odepíše, jestli vůbec odepíše ,, Já jsem taky ze Stradfordu :) , musíme jít někdy ven! ;))" byla jsem celkem mimo, on chce jít po dvou zprávách hned ven? Vždyť mě ani nezná! Myslím si, že mi odepsal ze stejného důvodu jako já, dobře chce si hrát tak si budeme hrát, tahle hra je pro dva! ,, Dobře, ale teď jsem na škole v přírodě, tak až přijedu můžeme jít ven, ale až mi pošleš svoji fotku! " šibalsky jsem se usmála a v tom najednou odpověď která by pobavila kohokoliv ,, To já bych se měl bát, že jsi fake, sedmnáctiletá holka, která je takhle krásná mi napíše ve dvě ráno jen tak, a je ze Stradfordu, blbost, první mi pošli ty fotku!:))" poslala jsem mu svojí fotku, nevadí mi posílat svoje fotky, je to normální. Taky mi poslal fotku kde vypadal, fuj byl tam hodně ošklivej, tak jsem mu poslala svoji další fotku, baví mě když mi ostatní píšou, že jsem krásná a dokonalá! ,, Dobře tak nejsi fake, jen mi nejde do hlavy proč jsi mi napsala, myslím si, že si mi napsala náhodou, že kdyby jsi se nenudila, tak by jsi mi nikdy nenapsala :((!" Nevěděla sem co mu mam odepsat, když to byla pravda. ,, Ale né, kdyby jsem nechtěla nenapišu ti, měl si štěstí, že jsem projela kdo je on-line, kdyby bylo třeba dvě odpoledne a já bych se podívala kdo je zaplej a viděla bych tebe napsala bych ti, byla to jen otázka času kdy si tě všimnu ;))!" Wow musím si zatleskat, takhle dobrou lež vymyslet ve... co oni už jsou tři hodiny ráno? A já si tu píšu, přitom za pár hodin vstávám, to nemá už cenu spát, budu si s tím Justinem psát až do budíčku! ,, Tak dobre :)), a jak se máš?" No jako hezkej kluk to není podle ty fotky ale tak alespoň něco, nebýt Justina unudila bych se tu k smrti! ,, No jo celkem fajn :)), a ty? " tyhle otázky miluji ze všeho nejvíc, ty píšu vždy když už nevím o čem si s tím člověkem psát. ,, No taky fajn, kdy se vracíš ;)?" Hlavně ať nechce jít ven, musím mu zalhat ,, V pondělí :), proč ?" Co když bude chtít jít vážně ven, já mu napsala, že spolu půdeme ven. ,, Až? :(, a kdy spolu teda půjdeme ven :)?" Neodbytnej kluk, no ikdyž pokud s nim půjdu jednou ven dá mi pokoj a už me nebude otravovat, takže s nim půjdu ven. ,, No až :((, taky bych byla radši doma ;)." Koukla jsem na hodiny a už byly čtyři, celkem nechápu jak to tak rychle uteklo ale budiž. ,, Hele je už hodně hodin, musím si jít lehnou zatím pa, potom se ti ozvu :))*!" No kdyby nebylo tolik šla bych si taky lehnout, jenže když si půjdu teď lehnout nebude se mi potom chtít vstávat, šla jsem radši na Facebook a podívala jsem se na toho Justina Biebera. ................Srdce mi vynechalo pár úderů, v závorce jako přezdívku měl napsáno Jay, toho "Jaye" znám! Před rokem jsem chodila na školu ve Stradfordě, do vedlejší třídy chodil jeden hezkej kluk jmenoval se Jason, dřív jsem ho strašně moc chtěla, ten Jason je nejlepší kamarád s tím Justinem, pamatuji si, že se o Jasonovi říkalo, že jezdil v kradených autech s Jayem a ještě jedním, myslím ze se jmenuje Austin, jsou to kluci, který mají holky, ale nejsou jim věrný. Tak počkat, jestli je tohle Jay.... Ohhh tak ten je úplně k sežrání! V hlavě mi projeli všechny vzpomínky na Jasona, byla jsem do něj zamilovaná, ale teď jsem na jiný škole a pořád bych ho sežrala myslím na něj čas od času ale není to takový jako když chodil do vedlejší třídy. A najednou jako by se mi nad hlavou rozvítila žárovka a já dostala perfektní nápad, začnu si s tím Justinem a on mě seznámí s Jasonem, s Jasonem pak budu za kamarádku a pak se rozejdu s Jayem a Jason mě bude utěšovat, a něco se omylem stane při tom utišování, jde mi o to se s ním vyspat, chtěl jsem to vždycky a teď mám šanci, musím se jí chytit a naložit s ní podle plánu. V záloze mám ještě plán B, ten zahrnuje začít si s Jayem a ..........................................................................  .


Omlouvám se, že jsem dlouho nepřidala část, ale nějak jsem se pořád nemohla dokopat k tomu a neměla jsem chuť, ale teď už jsem připravená a části budu přidávat jednu za den, dva (podle Vote a Komentářu). Omlouvám se za chyby. - Evii :'3







Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jul 16, 2015 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

All bad :(Kde žijí příběhy. Začni objevovat