Ekonomie jako věda
Původ termínu ekonomie
* OIKONOMOS pochází z řečtiny a znamená „správce domu" (oikos = dům, nomos = zákon). Termín poprvé použil řecký historik Xenofon (430–345 př. n. l.) ve smyslu řízení domácnosti a zemědělství.
Vznik ekonomie jako vědy
* Ekonomie jako věda se vyvinula až v 18. století. Zakladatelem je skotský ekonom Adam Smith, který v roce 1776 vydal své klíčové dílo Pojednání o podstatě a původu bohatství národů.
Podstata a předmět ekonomie a ekonomiky
Ekonomie
* Ekonomie je společenská věda, která zkoumá, jak společnost využívá vzácné zdroje k výrobě a distribuci zboží a služeb. Ekonomické rozhodování ovlivňuje nejen současnou, ale i budoucí spotřebu. Ekonomie se dělí na:
** Makroekonomii: zaměřuje se na celkovou ekonomickou realitu (např. průmysl celé ČR).
** Mikroekonomii: zabývá se chováním konkrétních subjektů (např. jednotlivé firmy, domácnosti, nebo specifické trhy).
Ekonomika
* Ekonomika je praktická oblast života, zahrnující výrobu, rozdělování, směnu a spotřebu statků a služeb.
Význam ekonomie
Ekonomie má široké využití v praxi:
* Pomáhá jednotlivcům jako spotřebitelům, majitelům či podnikatelům lépe se orientovat ve finančním řízení (např. znalosti účetnictví).
* Podporuje porozumění společnosti a umožňuje lepší rozhodování v otázkách veřejného života (např. volby, referenda).
* Pomáhá vládám formulovat ekonomické politiky a řešit otázky inflace, nezaměstnanosti, zahraničního obchodu apod.
Potřeby a jejich členění
Lidé se snaží dosáhnout určité životní úrovně podle svých hodnot a preferencí. Potřeby jsou požadavky, které člověk pociťuje, pokud mu něco chybí. Tyto potřeby uspokojuje spotřebou statků a služeb. Proces uspokojování potřeb je nekonečný, jelikož uspokojení je vždy dočasné. Potřeby lze dělit:
Podle povahy:
* Hmotné (materiální) – požadavek mít a využívat konkrétní věci (auto, dům).
* Nehmotné (duševní) – potřeba získat znalosti, dovednosti (ovládání jazyka).
Podle typu:
* Fyziologické – spánek, jídlo, pití.
* Společenské – vzdělávání, studium.
* Individuální – učit se sám.
* Kolektivní – vznikají s růstem individuálních potřeb a jsou uspokojovány společností (např. veřejná doprava).
Podle důležitosti:
* Nezbytné – potřeby nutné k životu.
* Zbytné – potřeby, které lze uspokojit, ale nejsou nepostradatelné.
