Off of my feet [Sterek/CZ]

Off of my feet

Derek není hloupý. Není perfektní, to ano, ale jako jeden z mála lidí neumí lhát sám sobě, díky přesné intuici dokáže říct, co přesně chce, a umí učinit rychlá a dobrá rozhodnutí.

A proto si pochopitelně všímá svých pocitů, které označuje za zženštilé a slabošské, kdykoliv má nablízku hyperaktivního kluka ostříhaného na ježka s téměř nikdy nemlčícími ústy. Nejhorší na tom je, že místo toho, aby jej Stilesova osoba otravovala, má chuť jej sevřít v objetí a přenést na něj svůj pach, možná i něco víc...

A proč by měl popírat něco, co je skutečné?

Jenže potom jsou tu situace jako tato; kdy sedí v Derekově bytě po schůzce celé smečky jen oni dva sami a s pomocí mapy rozebírají nejlepší cestu pro nahánění neznámé smečky vlkodlaků. Avšak něco je jinak, špatně. Stiles se po jeho pravém boku na pohovce neustále vrtí, přejíždí si zpocenými dlaněmi sem a tam po stenech oblečených do džínsů s dírami na kolenou a vypadá neklidněji než kdy jindy.

"Všechno v pořádku?" Derekův horký dech ovane Stilesův krk zezadu, kde mladšímu z dvojice okamžitě naskáče husí kůže a on sám se zajíkne. "J-jo," vydá ze sebe přidušeně v odpověď a otočí hlavu o devadesát stupňů, aby si viděli do očí.

A v tu chvíli si Derek myslí, že to Stiles prostě musí cítit stejně, poněvadž jeho medové oči se podivně třpytí a Derekův nadpřirozený sluch si všímá, že dýchá mělce a zrychleně. Poté, téměř v identickém čase, sjedou pohledem ke rtům toho druhého a oba již moc dobře ví, že není cesty zpět. S jedním otřeseným výdechem se pro něj Stiles natáhne, zaplete mu prsty do krátkých černých vlasů a rychle přitiskne své rty na ty jeho, než by to stačil racionálně zvážit a zjistit, že dělá chybu.

Není to vůbec takové, jaké si to Derek představoval. Je to totiž daleko lepší. Stiles, tvrdohlavý Stiles, který se do všeho vrhá po hlavě, mu při souznění jejich rtů přenechává veškerou kontrolu a dokonale se přizpůsobuje. A Derek má strach. Má strach, poněvadž tohle jejich mazlení rtů pro něj rozhodně znamená něco, při čem se mu téměř točí hlava.

"Dereku, dost!" A najednou je od něj Stiles vzdálený asi deset centimetrů a na vlkodlakovu hruď se tlačí jeho ruka, která jej nutí onu vzdálenost udržet. A Derek nechápe, protože Stiles se tváří ohromně provinile a žmoulá si spodní ret.

"Víš, já... mám přítelkyni, víš? Jako holku, já. A chodím s ní, víš? Navíc s klukama ne to... no to, víš?" Pomalu mu starší z dvojice ani nerozumí, jak rychle na něj ta slova šeptem zvrací, proto nastane dlouhá chvíle ticha, než to Derekovi všechno dojde. Jeho napřímený sed se poté promění ve sklíčený.

"Jo, aha," vyleze z něj, protože co jiného na to má odpovědět? Buď se mu své zklamání podaří dokonale zamaskovat, nebo na to Stiles jednoduše nebere ohled.

Bolest, jakou Derek pociťuje, když si osoba, do které je až po hlavu zamilovaný, hledá jinou lásku, by přebila asi jedině bolest ze ztráty vlastní rodiny. Samozřejmě, Caitlin je ještě minimálně o třídu víš než Stiles, je pro Stilese až moc dobrá, jak on sám tvrdí. Dokonce i Scott mu ji schvaluje, prohlašuje, že Caitlin může pomoci Stilesovi dostat se k horní části školní hierarchie a poskytnout mu taky nějaký ten pubertální život kromě problémů s vlkodlaky a to si Stiles přece zaslouží.

S tím Derek nemůže nesouhlasit, ovšem stejně má chuť Caitlin rozpárat hrdlo pokaždé, kdy ji vidí, což naštěstí není zase tak moc často.

Jenže nic netrvá věčně a k jeho radosti to může říct i o vztahu Caitlin a Stilese. Avšak se o dva dny později od Isaaca dozví, že Caitlin je vlastně vypočítavá mrcha, a když se Stiles nechtěl změnit k jejímu obrazu, tak ho velmi nevybíravými slovy seřvala a zostudila před širším kruhem lidí. A jelikož nechceme, aby ti, které milujeme, trpěli, tak veškerou bolest, potrhané ego i zlomené srdce Derek odloží stranou.