Fateful lilac

třetí kapitola

Velká ručička si konečně našla cestu k dvanáctce a třídou se rozeznělo zvonění. Harry si pobalil svoje věci a vyrazil pomalu ze třídy. Daniel šel ještě na oběd,takže se s Harrym už rozloučil a ten musel jít sám. Venku bylo krásně a tak si odložil batoh na lavičku,aby ze sebe stáhl mikinu. Zdálo se mu,že ho někdo pořád sleduje. Asi jsem jen paranoidní,pomyslel si. Dál si s tím nelámal hlavu a veselým krokem se rozešel k domovu.

Zrovna přecházel silnici,když v tom uslyšel zakopnutí a následné zanadávání. Otočil se a hle,neznámý ze včera stál za jeho zády.

,,Ahoj,děkuju za krásný šeřík. Jak se jmenuješ?" usmál se mile Harry a pomohl malému stvoření vstát. V jednu chvíli zahlédl modrou zář sršící z jeho očí.

,,Promiň,ale už musím." chlapec ignoroval jeho otázku a rychle utíkal pryč,směrem k chudinské čtvrti. Zmatený Harry několikrát zamrkal a nakonec jen pokrčil rameny a pokračoval v cestě domů.

,,Ahoj mami!" pozdravil maminku,která právě dělala oběd v kuchyni. Nezapomněl jí dát pusu na tvář. Byl prostě slušně vychovaný a oba rodiče měl moc rád.

,,Ahoj zlato,budeš jíst?" Harry jen přikývl a posadil se  za stůl.

,,Máme nějakou vázu?" ukázal mamce šeříkovou kytici před očima.

,,Určitě ano,podívej se do skřínky v obýváku. Od koho jsi ji dostal?"

,,To bych taky rád věděl." řekl si potichu pro sebe.

,,Co jsi říkal??" otočila se na něj maminka s úsměvem.

,,Uhm..Daniel mi ho přinesl,protože ví,jak ho mám rád." vymyslel si rychle výmluvu,aby jí nemusel vysvětlovat,že jí dostal od tajemného kluka s kterým se přetahoval o jednu větvičku.

,,To je od něj milé. Mohl by zase někdy přijít."

Po skvělém obědě v podobě lososa s šťouchanými bramborami na česneku si lehl do své stále ustlané postele. Vytáhl si učebnici dějepisu,aby se mohl učit na zítřejší test,když v tom zapípal jeho mobil oznamujíc novou zprávu.

/ahoj Harry,líbil se ti šeřík?/

Tak zněla stručná zpráva. Harry se nejdříve zlekl,že jeho telefonní číslo zná i někdo cizí,ale nakonec se rozhodl odepsat.

/Ahoj,moc se mi líbil. A kdo jsi? :) /

/to jsem rád,budu ti ho klidně nosit každý den./

Neznámý očividně nechtěl prozradit svoji identitu jen tak pro nic za nic.

/A proč to děláš?/

/protože mám pro tebe slabost/