Who Is My Father?

Všechno se mění

Mé jméno je Olivia a je mi 13 let. Už od malička žiju jenom s mou matkou Renée protože nás můj otec opustil. Renée mě nikdy nesnášela a stejně tak i její pozdější manžel a tedy můj otčím jménem Johnatan. O pár let později se mi narodili sourozenci, dvojčátka jménem Maria a Tim. Když už jim bylo 5 let, a mě 10 začali se ke mě chovat stejně jako Renée a Johnatan. Johnatak domluvil Renée aby mě dala do sklepa protože překážím a nejsem nijak užitečná. Ona to udělala a tak jsem po měsíci strávené v sklepě jsem utekla. Jednou mě však má milující rodinka našla a tak jsem skončila zpátky ve sklepě.

Teď je ale všechno jiné, a já podvědomě cítím, že každým okamžikem se mi život změní k nepoznání. Začalo to jenoho deštivé dne.

Všude venku bylo sychravo a já seděla venku na balkóně a dešťové kapky mě štípali do obličeje ale já to nebrala na vědomý. Já jsem se však dívala do dálky a myslela na všechno kolem. Jak dlouho tu ještě budu? říkám si smutně a nebýt deště by všichni kdo se na mě podívali poznaly slzy valící se mi z očí.

"Cindy, běž nakoupit!" slyším křičet mého otčíma a jdu dovnitř. "Vždyť je ten krám až za městem. Takhle se dostanu domů večer možná v noci a spát půjdu až o půlnoci." stěžuju si mezitím co si beru kabát a boty. "Nestěžuj si a mazej!" zakřičí Renée a já si vezmu klíčky a rychle jdu pryč. S hlasitým PRÁSK! uteču do deště.

Voda mi cákala pod nohami a já už byla celá promáčená. To byl nápad! Vezmu to autobusem rovnou na taxík a potom pojedu tramvají. řeknu si a vzdychnu. Snad bude otevřeno. modlím se a zabočím do uličky s trafikami. Vstoupím do jedné zašlé a nejlevnějším trafiky a koupím si 18 lístek.

Za chvíli jdu z trafiky a jdu z uličky pryč když uslyším vrčení podobné psímu vrčení. Otočím se do tmavých koutů uličky a polije mě studený pot. Hlasitě polknu a postoupím více do uličky. "Haló? Je tam někdo?" ptám se vyděšeně a najednou zaznamenám pohyb přede mnou.