Prolog

30 2 0
                                    

 Spoluautor : Kapy2000

O mne:

 Kdyz jsem byla mala, mela jsem s mamou autonehodu. Moje mama umrela, a tak mi zustal jen tata. Pozdeji mne prevezli do nemocnice, kde mi operovali srdce. Od toho dne se mi casto stava, ze se mi zastavy a prasky mi nepomahaji. 

Tata ma narocnou praci, a tak mne poslal ke strejdovi. Strejda ma statek a pracuje jeste k tomu jako vedec. Objevuji nove leky a tak, ja se v tom moc nevyznam. Jsem casto doma sama a hlavou mi behaji ruzne predstavy o zivote. 

Mam kluka. Jmenuje se Lukas. Je mu 16 a ma kratky blond vlasy, modry oci. Je hodne vysoky, ma 175 cm. 

Ale ted neco o mne. Je mi 15 a jsem bruneta. Mam hnede oci a myslim si, ze mam malou vysku. Skoro zadne zaliby nemam, krome toho, ze vyhledavam informace ohledne mich myslenek.

Soucastnost:

,, Hlavne na sebe davej pozor a bud hodna. Poslouchej strejdu Boba, vis jak je nervni, kdyz neposlechnes napoprvy! '' poucoval mne tata, i kdyz vi, ze to priserne nesnasim!

Jeli jsme tam uz pres dve a pul hodiny, coz mne tedy deprimovalo, ale musela jsem to vydrzet. Byla jsem stastna, kdyz jsem vvidela ceduli ,, Nadrazi '' a oddychla jsem si. 

Konecne jsme zastavili a nez jsem stacila vystoupit, tak uz byl tata venku a vyndavoval mi kufry z auta. Koukl se mi do oci a rekl ,, Bude se mi styskat a doufam, ze tam budes stastna'' usmal se, dal mi pusus na celo a cekal se mnou na vlak.

,, Neboj tati, umim se o sebe postarat, jsem uz velka. '' rekla jsem a otocila jsem ocima v sloup.Vlak uz prijizdel a ja se naposledy usmala na tatu a pevne jsem ho obejmula. ,, Bude se mi taky po tobe stystkat .'' 

***** 

Bylo tezky najit misto, ale nastesti se jedno po dlouhe dobe uvolnilo. Ted sedim vedle jednoho podivina a cernoch. Ten cernoch na mne porad neco mluvil ,ale ja jsem mu nerozumnela. A proto jsem si dala do usi sluchatka a delala jsem, ze poslucham pisnicky. On se nastval,a tak odesel pryc.

8 stanice, 9 stanice, 10 stanice, uz jen dve stanice a budu tam.

*****

Vlak zastavil a ja jsem vystoupila a hned zase odjel.

Rozhlizela jsem se, ale nikoho jsem nevidela. Cekala jsem dlouho...... Cekala jsem uz tak dlouho, ze zacalo i prset. Cela jsem zmokla. Mela jsem mokry saty a i vlasy. Nejradsi bych vysilovala, ale na to nebyl cas.

 Nastesti jsem mela nepromokavej kufr. Sla jsem tedy na zachody a tam jsem se prevlikla. 

Vzala jsem do ruky mobil. Mela jsem uz malo kreditu, ale staci mi to jeste na jeden hovor.

,, Ty jsi na mne zapomnel !! '' zurila jsem.

,, Taky ti preji krasny den, Rachel. ''

,, Krasny den ! ... Ja ti ukazu krasny den! Jsem cela mokra a cekam tu na tebe celou vecnost. ''

,, Vzdyt mas prijet teprve zitra? '' divil se strejda Bob.

,, Ne prijela jsem dneska a ty nikde. '' 

,, Dobre, poslu ti taxika a on te priveze '' uklidnoval mne. 

Hned jsem zavesila a cekala. Myslela jsem si, ze to bude trvat dyl, ale byl tu za deset minut. Kdyz prijel nalozil moje veci do kufru a hned jsme jeli.






Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Aug 14, 2015 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Zivot podle mneKde žijí příběhy. Začni objevovat