Aftertaste

Prolog

Pohled na její město byl katastrofa. Vojenské letadlo, které mělo vypadat jako helikoptéra kroužilo lopatkami a alespoň trošku ji rozptylovalo.

Z města zbyl po válce pouze stín. Pamatovala si, jak bylo město tehdy honosné. Vznášelo se v oblacích. Žili tam jen bohatí slavní lidé, kteří něco dokázali. Vzpomínala si, matně ale přece, že si tam v parcích kdysi hráli děti a všude klid, živo a pořádek. Život tu byl spokojený. Mnoho lidí mělo ve městě oba domy; letní sídlo i celoroční útočiště.

Z jejích kamarádů, příbuzných ani známých, které jen letmě zdravila v ulicích nezbyl nikdo. Záchránila se pouze jedna rodina. Když započalo bombardování na její rodně město, byli zrovna u příbuzných na úplně jiném kontinentu. Všichni věděli, že se to jednou stane, ale nikdo netušil, že by to mohlo být tak brzo. Necelých sedm let od poslední občanské války a vzniku tohoto města začala 14. světová válka.

Nikdo by neřekl, že stihli 12 takových válek za bez mála 1000 let. Od dob, kdy započalo 2. tisíciletí našeho letopočtu. Věci se neuvěřitelně změnily. Světem prošly nákazy, kdy hrozilo vyhubení lidstva a přesto byli tady. Lidi jako ona. Ti, co přežili.

Povzdechla si s příslibem, že tento pohled si už nikdy nedopřeje.Mohlo by ji to zničit. Vytáhla nožík, řízla se do prstu a na střechu mrakodrapu kápla pár kapek své krve. Následně se uklonila, otočila se na patě a odkráčela zpět k letadlu. S nebývalou elegancí nasedla do stroje, ketrý stále držel zapnutý a vše upravila podle svých potřeb. Po pár minutách vzlétla.

Najednou obrovská rána. Celé letadlo vzplálo a nabralo směr dolů. Dívka v něm stále seděla, neschopna jakéhokoliv pohybu, zaklíněná mezi ohněm.