Tímto chci poděkovat čtenářům, že takové klišé čtou.. :D A měla bych dotaz, jestli by mi někdo neudělal nový cover na tuto povídku :) díky Roussali ♥
Emma:
Momentálně nevím co si mám myslet.. Mám ho opustit? Nebo být s ním..? Vůbec nechápu co se kdysi mezi nimi stalo.. A asi nemám odvahu se ho na to zeptat. Radši počkám až dojedeme k němu domů. Myslím, že to bude bezpečnější hledě k tomu, že řídí auto asi 160km/h.
Zastavili jsem před jeho domem. Hned jsem vystoupila a rychlím krokem jsem šla do domu. Potřebuji být s ním sama.. promluvit si s ním. Šla jsem nahoru do ložnice a slyšela rychlé kroky hned za mnou. Samozřejmě patřili Zaynovi. Vešla jsem do ložnice a došla až k oknu, kde jsem se zastavila a čekala až vejde Zayn. Nemusela jsem dlouho čekat, chvíli po mém příchodu se zavřeli dveře. ,,Emmo?" zazněl v místnosti jeho chraplavý hlas. ,,Je to pravda? To co jsi řekla Harrymu.. chceš mě opustit?" zněl zoufale ale přitom sebejistě. To byl celý Zayn.. ve všech situacích si byl tak sebejistý.. nikdy neztrácel hlavu.. vždy tak povrchní! ,,Možná, asi jo.." odvětila jsem se slzami v očích. ,,Tak co tu ještě děláš?" i bez toho aby jsem ho viděla, tak jsem věděla, že má naštvaný výraz, sepjaté prsty do pěsti.. jako by chtěl zrovna někoho uhodit.. tak sepjaté, až se mu nehty zarývaly do kůže dlaně. Mám ho přečteného od hlavy až k patě. ,,Přemýšlím.." skoro jsem šeptala. Bála jsem se... bála jsem se co bude dál.. dál s námi.
,,Nad čím?" odvětil a pomalými kroky došel až těsně za mě. ,,Co se kdyby si stalo mezi tebou a Tris? Jak to, že byla tak v pohodě když se viděla se Zacharym? Proč říkala, že díky tobě má lepší život?" otočila jsem se a stála jsem k němu tváři, tvář. Měl zmatený výraz.. přesně jako já.
,,Víš.. není všechno tak jak to vypadá. Je to tak jak ty chceš aby to vypadalo..
Zayn:
.. když se mi Tris kdysi svěřila, nechtěl jsem tomu věřit.... "
,,Co.. tedy se mnou.. bude?" vykoktala ze sebe Tris. ,,Pošlu tě za známým pryč, neboj se neublíží ti.. za to ručím svůj život" mrkl jsem na ni a posadil se na křeslo naproti ni. ,,Dobře" usmála se ale na chvíli se zarazila. ,,Zayne? můžu mít ještě jednu prosbu?" skoro šeptala, jako by se mě bála. Inu.. nedivil bych se ji. ,,Ovšem" věnoval jsem ji vlídní úsměv. ,,Neříkej to bráchovi. Řeknu mu cokoli, jen ne, že jsem zbaběle utekla" zadívala se na mě a zkoumala mé oči celkem pečlivě. ,,Ale ty zbaběle neutíkáš!" namítl jsem celkem rázně. ,,Zayne prosím." žadonila. Přikývl jsem na souhlas a už jen mlčky seděl a čekal na příchod Louise.
Nevěřícně stála s otevřenou pusou a snažila se vstřebat co jsem ji právě řekl. ,,Takže jsi ji neprodal jako děvku?" vykoktala ze sebe, celkem ještě v šoku. ,,Ne.. pomohl jsem ji.." usmál jsem se a chytl ji dlaní za tvář. Palcem jsem ji lehce přejížděl po rtech. Vždy je měla tak měkké a na pohled přitažlivé.. že jste je chtěli už od prvního momentu políbit. To jsem také udělal. Chytl jsem ji kolem pasu, přitáhl jsem si ji a dlouze ji políbil. Nic nenamítala, právě naopak. Své ruce omotala kolem mého krku a ten moment si užívala společně se mnou.
,,Miluju tě" šeptl jsem ji do rtu a ona se lehounce usmála. ,,Já tebe taky" oplatil jsem ji úsměv a znovu ji dlouze políbil. Chytl jsem ji za zadek a nadzvedl si ji. Omotala nohy kolem mého pasu a ještě pevněji se mě chytla kolem krku. Přenesl jsem ji na postel kde jsem ji položil na měkkou postel. Nepřestával jsem ji opětoval polibky, které se stále stupňovali dravěji a dravěji. Opatrně jsem ji sundal ty nádherné šaty a pokračoval s polibky na jejím těle..
