Ahoj, po měsíci jsem zpět. Omlouvám se, že jsem teď dlouho nepřidala, ale je toho moc. Omlouvám se za chyby a doufám, že se bude líbit.
"Mikeylo, kam jdeš?" zastavil mě mámin hlas.
"Na chvíli ven. Potřebuji se uklidnit a je mi úplně jedno, že mám zaracha." řekla jsem, obula si boty a a vyběhla ven. Sedla jsem si v parku k jezírku s vyndala z kabelky již předtím zmiňovanou věc. Vyndala jsem si jednu cigaretu a v kabelce nahmatala zapalovač. Zapálila jsem si a jen si vychutnávala ten pocit, kdy na nic nemusím myslet.
"Mikeylo, tady js-" ozvalo se kousek ode mě a hned na to slyšela kroky, které se rychle přibližovali. Někdo mi vytrhl cigaretu z ruky a típl ji.
"Shawne, co tu děláš?" podívala jsem se na něj vysmátě.
"Kde máš zbytek těch cigaret?!" zeptal se a moji otázku ignoroval.
"Nevím. Nemám." zahihňala jsem se a utekla dál do parku. Slyšela jsem, že na mě Shawn něco křičí, ale nevnímala jsem ho. Prostě jsem jen běžela a nezastavovala. Najednou se mi do cesty připletl kořen, spadla jsem s bouchla se do hlavy. Okamžitě jsem si uvědomila, co se stalo.
"Jsi v pořádku?" přiběhl ke mě Shawn.
"Ne-ne-ne-nevím." vykoktala jsem. Jen mě beze slova objal.
"Kde máš tu krabičku?" zeptal se. Sáhla jsem do kabelky a vyndala krabičku. Vymotala jsem se ze Shawnova objetí a šla ke koši, kde jsem následně krabičku vyhodila.
"Pojď, vrátíme se domů." řekl a objal mě kolem pasu. Jen jsem kývla. Pomalu jsme šli k nám. Přišli jsme a máma na mě hned začala křičet, že si nebudu zvykat utíkat a, že mám zaracha do odvolání.
"Počkejte! Mohu se do toho vložit?" řekl Shawn. Máma ztichla.
"Za to, že na té oslavě zůstala přes noc můžu já. Mohla jet domů, ale já ji přemluvil, aby zůstala." řekl. Proč kvůli mě lže.
"Proč lžeš?" naklonila jsem se k němu a pošeptala mu to tak aby to slyšel pouze a jen on.
"Aha no dobrá, ale příště mi dejte vědět předem. Ni, omlouvám se, že jsem na tebe tolik křičela." řekla máma a objala mě.
"To je dobrý, mami. Slibuji, že ti příště dám vědět." řekla jsem. Se Shawnem jsme zmizeli u mě v pokoji.
Pohled třetí osoby
Oba vešli do pokoje.
"Můžeš mi laskavě říct proč jsi lhal?" zeptala se naštvaně Mikeyla.
"Proč? Protože mi na tobě záleží." řekl v klidu Shanw.
"Dokázala bych si to vyřešit sama. Nepotřebuji, aby to někdo udělal za mě. Navíc znáš mě tři možná čtyři dny a už se mě zastáváš?" podívala se na něj.
"Asi jsi zapomněla, co jsem ti řekl na té oslavě, že?" zeptal se.
"Ne nezapomněla, ale prostě mi to přijde děsně ujetý." vydechla a odešla do koupelny.
"Dobře, pokud ti to přijde ujetý tak tedy sbohem." řekl Shawn a s třísknutím dveří odešel.
Pohled Shawna
Už hodinu jen tak bloudím po městě a nevím, co dělat. U Nici jsem si to totálně pohnojil a už se to asi nezpraví. Zkusím zajít za Kristy. Došel jsem k jejich vile a zazvonil. Nic. Nikdo se neozval. Že by někam jeli? Rozhodl jsem se vrátit se domů. Vešel jsem do domu a zamířil si to rovnou do pokoje, kde jsem sebou švihl na postel. Lehl jsem si na záda a přemýšlel, co budu dělat. Bylo něco kolem jedenácté dopoledne, když jsem vstal. Došel jsem si uvařit oběd. Po oběde jsem se rozhodl se jít ještě projít. Šel jsem se podívat za mamkou.
ČTEŠ
He's my life (FF with Shawn Mendes cz) POZASTAVENO!!!
Fanfic"Miluji tě!" vykřikla za ním, ale on se nezastavil a šel dál. Pokusila se běžet, ale nemohla. Jako by jí nohy někdo přišpendlil k zemi. Ještě naposledy se za ním podívala, ale už tam nebyl. Dopadla koleny na tvrdou, písčitou zem a... a v tu chvíli j...