Mystical wolf

Kapitola první:

Zde najdete mapu Kraje a doplňující postavy sídlící v Kraji pod názvem Kreatury:

http://mystical-wolf.blueforum.cz/64889/

Pohled Liamey (Alfa zla):

Hory Sněhu

Lucy stále neodpovídala a můj zrak byl stále upřen směrem k ledové jeskyni,ve které Dorien žil.. Po chvilce odmlky a přemýšlení jsem se loudavým krokem (byla jsem ještě slabá) vydala vzhůru – po sněhové duně k jeskyni..

Jakmile jsem se dostala na vrchol,tak mě zarazil pohled na ledovou stěnu,kterou byla jeskyně uzavřená.. Co se tam sakra děje?! hlavou se mi honilo spoustu otázek a myšlenek..některé směřovaly i k Bloodovi,kte­rého jsem dlouho neviděla a toužila jsem ho spatřit či poté dokonce zabít.. Byla jsem zmatená a mé pocity byly smísené dohromady a nejraději bych zařvala a úplně zmizela..ale to teď muselo jít stranou.

Přišla jsem blíže ke stěně a drápala do ni ze všech sil,ale byla velmi pevná a zanechalo to na ni jen malé rýhy..

„Doriene!! Jsi tam? Jsi v pořádku??" Zakřičím trochu vyděšeným tónem a ještě více začnu po ledu drápat..snažila jsem se tu stěnu alespoň trochu narušit aby se zbortila,ale šlo to velmi těžko..

Pohled Reginy (Epsilon Zla):

Hory sněhu

Tahle krajina se mi líbí. Připomíná mi domov, je stejně nehostinná. Ladně klušu po zasněžené zemi. ‚Mám hlad', řeknu si v hlavě a té myšlence se musím zasmát. Naposledy, když jsem zabila zajíce, bylo to jen pro zábavu a když bylo po všem, ani jsem se ho nedotkla. ‚Co bych za něj teď dala', pomyslím si znovu.

Z přemýšlení mě odtrhne teprve dosti směšný pohled. Asi padesát metrů ode mě stojí vlčice s křídly a zběsile škrábe led. Popošla jsem si blíž a posadila se. Z téhle vzdálenosti už zdaleka nevypadala jako anděl, jak jsem si dříve myslela. ‚Že by démon?', přemýšlím a dochází mi, že tyhle hory mi začínají být mnohem víc při chuti.

Sedím tam asi další minutu a pak se začínám šoupat čím dál blíž. Od vlčice jsem už jen zhruba 15 metrů. ‚Zapoměla si tam snad svojí oblíbenou kost, že takhle vyvádí?!', opět mě začaly napadat sarkastické poznámky.

Čekám, jestli si mě všimne. ‚Možná bych jí mohla pomoct, kdyby hezky poprosila' pomyslím si a směju se u toho. Už zase mám chuť se nad někoho povyšovat.

Pohled Liamey:

Hory sněhu

Stále jsem se snažila led prodrápat,ale opravdu to nešlo.. už jsem ztrácela nervy a měla jsem chuť do něčeho praštit nebo snad i něco zabít.. zanedlouho jsem ucítila pach a snad jakoby ten,komu pach patřil stál blízko mne.. Nechala jsem svého usilovného snažení se a pohlédla vedle sebe.. kousek ode mě stála vlčice a jen na mě tupě zírala.. Kdyby mi radši pomohla...! projede mi naštvaně hlavou a mírně zavrčím,ale raději se nesnažìm vyvolat hádku i přes to,že bych si ráda jako obvykle zabojovala...byla jsem na to ale slabá.

Pomalým krokem jsem popošla k vlčici..jen o pár kroků..držela jsem si raději mírný odstup. Nevěděla jsem,jestli to není andělský vlk,ale nevypadalo to.. spíš něco jako duch nebo démon.. „Zdravím. Kdo jsi a co tu hledáš?" Optám se a stáhnu křídla k tělu.. Jemně zavrčím a čekám na odpověď.