Za nějakou dobu mě kočka dostihne a mě dojde, že se něco stalo.Nechám prodej prodejem a vyrazím domů.Když najdu prcka na chodbě, začnu rychle jednat.Zjistím, že má doopravdy mělký dech, pulz vcelku v pořádku.Párkrát ho jemně plácnu do tváří. Zkouším, jestli se probere.
Neprobouzím se
Chvíli se ještě snažím, nakonec jej zvednu a dopravím do nejbližšího špitálu. Dost mě tam znaj díky mojí spolupráci s tamním oddělením pro nezletilé.Za chvíli ho přijmou na internu. Tak mě nepustí.
Vzbudím se. Slyším pípání,,co? Kde ...kde to sem?,, ptám se do prázdna.
Když mi konečně dovolí jít za nim, dost si oddechnu.Zaklepu a vejdu. ,,Ahoj."
,,ahoj,kde to jsem?,,
,,V nemocnici. Zkolaboval jsi. Vypadá to na akutní zápal plic."
,,aha,, posmutním
Jemně mu pročísnu vlasy. ,,Nezoufej, budeš tu jenom chvíli."mile se na něj usměju.
,,no jo ,, schovám se pod peřinu
,,Půjdu ještě vyřídit nějaký papíry ohledně toho, že se o tebe teďka starám."Vstanu a přejdu ke dveřím.
,,a vrátíš se ?,,
,,Nenechám tě tu."Promluvím potichu a otevřu dveře.,Za chvíli ti donesu antibiotika."
,,dobře,,
Odejdu na chodbu, kde se setkám s doktorama známíma.Vezmu mu antibiotika, něco málo povyplňuju a vrátím se za Nickem do pokoje.
Trochu sem se zamyslel a nevnímal
Lusknu mu před očima.,,Vnímej chvilku." Podám mu tabletku a hrneček s čajem
,,oh..promiň,, vrzmu si od něj hrnek a prašek který zapiju
,,V pořádku, nad čím přemýšlíš?"Zeptám se a kouknu mu do tváře.
,,nad tím co se poslední dobou stalo,,
,,A to?"Usměju se a na stolek mu položím hrumádku papírů a tužky. K tomu gumu a ořezávátko.
,,ta nemoc , a to že jsi se mě ujal,,
,,Na tom, že jsem se tě ujal, není nic zvláštního."Promluvím v klidu a usměju se.
,,ale je to pro mě změna,deset let sem neměl střechu nad hlavou,,
,,Jednou se to změnit muselo."Kouknu na hodiny.,,A mimoto. Zasloužíš si lepší život."
,,možná,,
,,Žádné možná zde neexistuje."Usměju se a podrbu se ve vlasech.
Pousměju se,,ale každopádně děkuju,,
,,Nemáš vůbec zač."Plánuju toho pro něj ještě dost. V první řadě mu pomoct nějak dokončit studium.
Začnu být unavený zavřu oči a usnu
O patro výš mám sezení s anorektičkou. Jdu tam a chvíli sis ní povídám.
V klidu spím
Nakonec se rozhodnu, že zůstanu v nemocnici. Přeci jen, mám tu pár lidí, se kterýma chci zůstat
Spím hodně dlouho
ČTEŠ
Světlo na konci...(pozastaveno z důvodů nepřítomnosti spolu autora)
FanfictionSEME Michael Growey 22 let Vystudovaný psycholog živící se psaním hororových a psychologicko- hororových knih, kreslením a řezbářstvím. Je to vcelku pohodový člověk, kterému jen tak nepovolí nervy. Je pro každou legraci a taky je to super člověk do...