I need only one thing... (Niam) cz

21.

Niall

Když se Lou asi po dvou hodinách konečně probral hrozně se mi ulevilo. Vypadal sice, že je trošku mimo a na obličeji mněl ještě stále stopy zaschlé krve ale už po chvilce jsem v jeho modrých jiskřivých očích uviděl naději a bylo mi jasné, že má určitě nějaký plán.

Nejdříve jsem mu dal napít trochu vody která mi tu zbyla od rána a pak už mě nic nemohlo odradit od toho abych se ho začal vyptávat, co se stalo a proč se sem vlastně dostal. Celou dobu jsem trpělivě seděl a naslouchal každému jeho slovu. Můj obličej se ale s přibývajícím časem stále více začínal podobat bouřkovému mraku.

,,Lou nechceš mi tím vším snad říct, že jsi Liama, který je mimochodem tvůj nejlepší kamarád, dostal do tohohle průšvihu. Prosím řekni mi, že jsem to celé jen špatně pochopil.''

,,No když se na to podíváš z téhle stránky tak už to asi tak bude'' řekl Lou sklesle a neodvažoval se ani zvednout pohled a podívat se mi do očí.

,,Máš jediné štěstí, že mám teď svázané ruce jinak bych tě snad musel přetrhnout. Co jsi si proboha myslel? skoro už jsem na něj i křičel.

,,Nialle vím že jsem to celé posral a je mi to opravdu moc líto. Vůbec mi nedošlo co by to rozhodnutí mohlo všechno způsobit. Ale teď nás odtud musím hlavně dostat. Křičet a nadávat mi můžeš až doma.''

,,Stejně si to slíznu i do Harryho, který se mnou určitě už nebude chtít nikdy promluvit'' dodal ještě Lou sklesle a vypadal u toho jako kdyby mu právě teď někdo vyrval srdce z těla.

,,Dobře už na tebe nebudu křičet, ale musíš mi říct, jaký máš plán. Rád ti s ním pomůžu. Protože tady už nehodlám trčet ani minutu.''

,,Tak jo Ni, jdeme na to .''

Louis

Niall se na mě díval s tak velkým očekáváním, že jsem nemněl to srdce mu říct že vlastně žádný pořádný plán nemám. V takových situacích se vždycky najde někdo se složitě promyšlenou strategií. Ale já to v tuhle chvíli tedy rozhodně nebyl. A taky tohle bylo úplně něco jiného tady šlo hlavně o štěstí a moment překvapení. Doufám že chápete že teď jsem opravdu nemohl zklamat to vyděšené blonďaté kuře, které na mě s nadějí upíralo svá modrá kukadla.

Pak mě ale napadlo že by jsme třeba mohli mít něco užitečného v kapsách.

,,Nialle okamžitě si prohledej kapsy a vyndej z nich všechno, co tam najdeš.''

A tak mezi námi po chvilce ležel na hromádce balíček kapesníků, žvýkačky, pár drobných, pilník na nehty a mangový balzám na rty.

,,No tak z tohohle asi bombu nepostavíme'' řekl jsem a usmál se na Nialla kterému také zacukaly koutky.

Ale pak mi došlo, že jsem si před pár dny dával do zadní kapsy kalhot můj památeční zavírací nůž po dědečkovi, který jsem nosil někdy jako talisman.

A to byla v tuhle chvíli naše jediná spása protože jsem nám mohl alespoň přeřezat naše pouta která nebyla naštěstí z moc silného provazu.

,,Ni, kdo a kdy ti sem nosí nějaké jídlo?'' zeptal jsem se rychle.

,,No vždycky nějaká namakaná gorila, a většinou brzo ráno a pak někdy odpoledne'' broukl Niall nespokojeně a ještě k tomu mu jako na protest zakručelo v břiše.

,,Dobře uděláme to takhle. Až jsem zase někdo přijde tak se ho tu budu snažit zdržet co nejdéle a ty zatím co nejrychleji utečeš. Jasné?''

,,Počkej Louisi snad si nemyslíš že tě tady jen tak nechám?''

,,Nialle žádné výmluvy teď je nejdůležitější tě dostat z téhle díry. Na mě zase tolik nezáleží. Věř že já už jsem si svůj život zkazil dost. Ale tobě se nesmí nic stát. Ani nevíš jak důležitý pro Liama a Harryho jsi. To by mi nikdy neodpustili''

Když v tom nás z našeho rozhovoru vytrhly svižné kroky, které se neustále přibližovaly. Rychle jsem Niallovi naznačil aby si sednul na stejné místo jako předtím a dal si provaz alespoň kolem zápěstí. Nemohli jsme totiž dovolit, aby si někdo všiml že jeho pouta už tak trochu neslouží k tomu k čemu byla určena.

Já jsem se naproti tomu skryl za dveřmi s nožem připraveným k útoku.

Náhle se kroky zastavily a bylo slyšet šramocení klíče v zámku a následné vrznutí když se dveře pomalu otevřely.

Celou dobu jsem se psychicky připravoval na útok a pouze odpočítával vteřiny. A čekal až příchozí vejde a udělá třeba jen nepatrnou chybu.

Do tmavé místnosti po chvilce vstoupil vysoký štíhlý muž v černém obleku a rozešel se směrem k Niallovi. Naštěstí pro mě byl ke mně zády a tak jsem mohl okamžitě využít své pozice. Jen co udělal tři kroky jsem se na něj vrhnul a povalil ho na zem. Zkroutil jsem mu ruce za záda a sedl si na něj. Naštěstí se skoro vůbec nebránil. Byla to hračka. V těch filmech s tím vždycky nadělají. V duchu jsem si mohl pouze tleskat za skvěle provedenou práci.

Už jen stačilo mu trochu více přitlačit ostří nože ke krční tepně a vše by bylo vyřízeno.

Když ale v tom se ten chlap pode mnou začal až moc vrtět a celou místnost naplnit až moc dobře známý hlas.

,,Louisi už mě sakra pusť. Vždyť to jsem já Liam. To je opravdu krásné přivítání za to že jsem ti přišel zachránit ten tvůj hezkej zadek, protože toho by byla opravdu škoda''...

Ahoojky borůvky,

moc se omlouvám že je tenhle díl až po tak dlouhé době, ale prostě teď už není tolik času jako o prázdninách, bohužel.

Doufám že jste rádi že Louis se už nestará jen sám o sebe.  A snažil se Nialla zachránit.

A co říkáte na ten závěr s Liamem???

Myslíte si že to Harry Louisovi neodpustí???

:DDDD já vím zajímá mě toho hodně :DDD

A co říkáte na nový song Infinity??? já jsem z něj úplně nadšená hlavně to Niallovo a Harryho sólo awwwww

-Claire-