Něco neidentifikovatelného v černé kápi stálo u zdi, před vyvěšeným papírem. Jediné, co by jste v tuto chvíli mohli zaslechnout, by bylo klouzání tužky po papíře. I přesto tento nicotný, sotva slyšitelný zvuk, mohl v takovém tichu trhat uši. Zažloutlý, počmáraný a na několika místech natrhlý papír visel na jinak naprosto prázdné, šedé zdi. Na místě, na kterém se ještě před malou chvílí vyjímalo úhledně napsané jméno, teď byla velká šedá rýha. Jediné co se osobě v černé kápi honilo hlavou, bylo: ,,Jane Smith zneškodněna". Kdo je další na seznamu? Nejste to vy?
ČTEŠ
Devět
HorrorTužka pomalu klouže po papíru. Soustředěně se snaží zastavit to nutkání. Ruka se jí třese. Na chvíli ztrácí vědomí a poté se opět vrací do reality. Zhluboka dýchá. Alespoň na chvíli se snaží vnímat výklad učitele, ale pozornost udrží jen na okamžik...