Pravá vůně léta

I. část

"Nelo?" zavolala mě Klára, má sestra. "Co je?" zařvala jsem. "Mám si vzít ty šaty růžové nebo kytkované?" řekla tím svým nejsladším hláskem. Vážně? Řve na mě přes celý barák jen kvůli pitomým šatům? No, co si budeme povídat-byla hloupá už odmalička.

Aby jste byli v obraze, balily jsme se se sestrou k babičce. Ano, opravdu jsme jely na prázdniny k babičce.

Nejdřív jsme byly domluvené s Terkou, mojí kamarádkou, že letos pojedeme na Orlík, protože se chtěla vidět s jedním klukem, se kterým se seznámila přes internet. Psali si už totiž poměrně dlouho, tak se chtěli vidět naživo. A jelikož tam Terka nechtěla jet sama, měly jsme jet spolu. Náš plán zněl tak, že mojí mámě řekneme, že jedeme na jižní Moravu za Terčinou tetou, a že u ní strávíme týden. Terčiné mamce by totiž bylo vážně jedno, že jela s nějakým cizím klukem na Orlík, ale jak je z toho všeho vidět, mojí ne...

Asi si říkate, jak se to sakra mohla dozvědět? Byla jsem tak strašně chytrá, a mobil jsem si nechala zapnutý na stole. A moje matka je zvědavá, z toho vyplývá, že mi sprostě a jednoduše vlezla do mobilu, a klikla na zprávy, co jsme si psaly s Terkou. A pak už asi tušíte, co se stalo...

Přišla za mnou do pokoje máma. "Ty ještě nemáš sbaleno? Dělej! Vyjíždíme už dneska!" křičela na mě. "Bože jo!" vyjela jsem.

Cesta byla hrozná a zdlouhavá. Celou dobu jsem měla zapnuté písničky a nevnímala jsem okolí. Kdo by taky vnímal ty debilní kecy mamky a Kláry?

Já vím, divně ukončené, a strašně nudné, ale nějak to začít musí, no ne? :) Doufám, že se vám díl alespoň trošku líbil :) Druhou část se pokusím napsat ještě dneska, ale nic nechci uspěchat^^ -Zaki