Tajemná slečna

Prolog

Prolog

Jednoho krásného letního dne jsem se procházel po parku a pozoroval mráčky, nedával pozor na cestu a omylem narazil do jedné slečny. Oči měla modré, vlasy černé a pokožku bledou jako sníh.

,,Omlouvám se, slečno.''

,,Nic se neděje to se stává. Pozoroval jste krásu oblohy, že ano?''

,,Ano není nic lepšího než pozorovat denní nebo noční oblohu.''

,,Jak se jmenuješ, chlapče?''

,,Jmenuji se Adam Aiden .''

,,Já se jmenuji Olivia Amori.''

Už je to deset let, co jsem slečnu Amori potkal a od té doby na ni nemohu zapomenout, jak už víte jmenuji se Adam Aiden a chodám druhý rok na americkou universitu Ryoukai, kterou založil před padesáti lety Akihiro Arisawa. Je po prázdninách a mne hned jako první čeká dějepisná přednáška o Starověkém Řecku což mě moc nebere, raději se zajímám o nadpřirozeno. Co nadělám, když jsem si vybral vysokou. Po několika přednáškách hurá domů, jen co jsem došel domů, zalehl jsem do postele a usnul.

,,Jsi jen můj, tvým osudem je patřit mi a sloužit'', uslyšel jsem.

Rychle jsem se probral a uviděl na své ruce modře zářit znamení půlměsíce.

,,Dlouho jsme se neviděli, Adame Aidene.''

,,Co tu děláte, slečno Amori?''

,,Přišla jsem si pro svého sluhu.''

,,Sluhu?''

,,Ano od teď mi budeš sloužit, protože když jsi do mě tehdy omylem strčil, zanechala jsem na tvém těle po sobě znamení. Kdo se mě totiž dotkne, bude mi muset navždy sloužit.''

,,Nedá se toho nějak zbavit?''

,,Dá pokud se toho budeš chtít zbavit, budeš muset zemřít, hahahaha.''

A od toho dne sloužím slečně Amori.