Yaoi (Oneshots)

SebaCiel

Po pracovně se rozlehlo zaklepání.
"Vstup Sebastiane," ozval se mladík sedící ve svém křesle, dumající nad šachovnicí.
"Bocchan, připravil jsem vám zákusek." Sluha vešel do místnosti s pojízdným stolkem. "Je to jahodový koláč s tvarohovou náplní a šlehačkou navrchu." Položil talíř s koláčem na Cielův stůl a začal nalévat čaj. "Omluvte mou zvědavost, ale trápí mladého pána něco? Od doby, co jste se vrátil z návštěvy Lady Elizabeth, nevypadáte dobře."
Ciel se zamračil a raději se napil čaje, který mu sluha podal.
"Nic se neděje," zalhal hrabě a pustil se do zákusku. Sebastian se pousmál.
"Dobrá tedy," kývl. "Budete si ještě něco přát, mladý pane?"
Chlapec semkl rty. Váhal. "Sebastiane, pověz, jaké to je... Políbit někoho?" Zahleděl se na talíř s koláčem a podložil si bradu dlaní.
"Bocchan? To je nečekaná otázka," zamrkal překvapeně démon. Ale poté se mu na tváři objevil úsměv. "Je to velmi choulostivá situace. Ale neříkám, že není příjemná. Proč se ptáte?"
Tváře mladíka lehounce zrůžověly. "Ehm... Lizzy by chtěla postoupit v našem vztahu, jenže, já nemám ponětí, jak bych to měl udělat," přiznal. Z toho problému ho začala bolet hlava.
Sluha si zakrýval ústa rukou a tiše se uchechtl. "Nedivím se, jste ještě mladý a nemáte zkušenosti."
Hrabě si odfrkl. "Tak mě to nauč," řekl rázně.
"Bocchan, jste si jist, že-"
"Sebastiane, to je rozkaz!" Když mu to pomůže ve vztahu s Lizzy, tak to přežije.
Sebastianovi zablýsklo v očích. "Ano, můj pane." Uklonil se a pak přešel k mladému hraběti. Ten jen na něj hleděl, a čekal, co udělá.
Sluha vzal jeho bradu a zdvihl ji. "Stačí jen lehce naklonit hlavu na stranu, aby jste se nesrazily nosy." Přiblížil se k jeho tváři nebezpečně blízko. "Pootevřete ústa a jemně Lady políbíte." Jak vysvětlil, tak i udělal. Lehce se svými rty otřel o ty Cielovy. Odtáhl se od něj. "Pak je na vás, jak ji budete líbat. Pokud chcete, mohu vás naučit i jistý francouzský poli-"
"Udělej to," zamumlal Ciel, celý červený. Potřeboval přeci více zkušeností.
"Jak si přejete, můj pane," ušklíbl se Sebastian. "Vnímejte, co budu dělat s jazykem a zkuste to napodobit." Znovu se naklonil ke svému pánovi a políbil ho. Tentokrát déle.
Pomalu si jeho ústa jazykem otevřel a pronikl dovnitř.
"S-Sebas-ti-" Ciel vyplašeně rozevřel oči a zalapal po dechu. Tváře se mu více zbarvily. Položil si dlaně na Sluhovu hruď a chtěl ho odstrčit, ale nakonec je tam jen nechal a zavřel oči. Sebastianův jazyk putoval v jeho ústech a čekal, až se ten Cielův zapojí.
Hrabě nejdříve začal jazykem pohybovat pomaloučku a zmateně, ale nakonec následoval jeho sluhu a opakoval pohyby po něm. Po chvilce se Sebastian odtrhl. jeho tvář byla jen lehce zrůžovělá z nedostatku vzduchu, zatímco Ciel byl rudý jako rajčátko. Oba lapaly po kyslíku.
"Naučil jste se něco, Bocchan?" Zeptal se sluha.
Mladý pán zrudl ještě víc a odkašlal si. Snažil nahodit svůj obvyklý chladný výraz, ale s těmi zbarvenými tvářemi se to moc nedařilo. "Přines mi ještě šálek čaje," spustil, aniž by odpověděl na předchozí otázku.
Sebastian se uklonil a odešel z pracovny s ďábelsky uspokojeným úsměvem ve tváři. Jakmile za ním zapadly dveře, Ciel si zakryl obličej a začal zhluboka dýchat. Bože... Co ho to zase napadlo?!

Yahooo ^^ Yuno se nudila na Dějáku, tak psala :D Co si o tom myslíte? ^^ Moje první jednorázovka + na nějaké téma :D  Doufám, že se líbila x)