Jela jsem autobusem domů ze školy a dívala se z okna na krásnou moravskou krajinu okolo mě. Měla jsem v uších sluchátka a představovala si , jak jsem hlavní hvězda v klipu písničky. Jen se mi teď tady nesnažte tvrdit,že to taky neděláte. Najednou si ke mě přisedl nějaký naprosto cizí chlap, i když v celém autobusu bylo volno a naprosto jsem to nepochopila a vůbec se mi to nezamlouvalo. Snažila jsem se ho ignorovat, ale moje zvědavost zvítězila a já jsem byla přinucena se na svého spolucestujícího podívat . Když jsem se na něj podívala málem mi spadla brada,ale ovládla jsem se. Byl opravdu hezký ,ale sál z něho respekt a chlad. Měl na sobě černý oblek s bílou košilí a zelenou kravatu, ta a jeho černé havraní vlasy po ramena mě nutily neodtrhávat od něj zrak, musela sem na něj civět a obdivovat ho. Vypadal na to , že spí a tak jsem mu neviděla do očí, které jsem odhadovala na hnědou nebo černou barvu. Vystupovala jsem až na poslední zastávce a já si celou cestu kladla otázku , proč si sedl ke mě a proč nejede autem, protože vypadal na to , že peněz bude mít opravdu dostatek. Už jsem měla vystupovat,ale je mi šíleně trapné někoho obcházet a tak , přecejenom, je to poslední zastávky, taky musí někde vystoupit a tak jsem ho probudila. Jakmile otevřel oči zabíjel mě pohledem. Tak modré oči jsem už hodně dlouho neviděla a rozhodně jsem nečekala takovouto barvu očí. Poděkoval mi velice milým hlasem ,že jsem jej probudila a tvrdil, že beze mě by byl ztracený .. Chtěla jsem zadržet červenání ,ale nedařilo se mi to. Vystoupili jsme z autobusu a já zamířila domů. Nasadila jsem si sluchátka a opět si představovala,že jsem v klipu. Chtěla jsem si zavázat tkaníčku a tak jsem se sehnula ,ale jak jsem si stoupala všimla jsem si , že ten záhadný chlápek mě pořád pronásleduje a tak jsem se prudce otočila a otevřela pusu, že mu něco řeknu ať mě laskavě nesleduje,ale neřekla jsem to přotože mi podával ruku a pronesl
,,Ještě jsme se neseznámily, já jsem Loki "
,, E-E-Eliška " řekla jsem zaskočeně, vůbec jsem to nečekala
,, Vy Midgarďané jste velmi zvlášní" pronesl
,, Midgarďané? Tak počkat on je někde Advik nebo co? "
,, Inu na tu mluvu si budu muset ještě zvyknout,ale doufám , že mi to nebude trvat dlouho" Usmál se a já se nedočkala odpovědi
,, Loki, je to velmi hezké ale i zvláštní jméno asi nebude české , že ano? Jestli se teda mohu zeptat." Pronesla jsem s úsměvem na rtech a doufala,že si to nevezme jako urážku.
,, České jméno to tedy není,ale je Asgardské"
,,Pokud vím, tak jméno Loki a Asgard je v severské mytologii, nebo se mýlím? "
,, No , je to možné , jsem totiž bůh "
,, Nějak sebevědomý , že se nazýváš bohem , ne? "
,, No ,ale víš , že ani ne? Já jsem opravdu bůh"
,, Tak mi ukaž nějaké kouzlo " pobídla jsem ho a chtěla ho vyprovokovat
,, No inu dobrá prostá Midgarďanko "
V jeho rukách se začala tvořit rudá růže a já tomu nemohla uvěřit. Je to opravdu TEN Loki? A proč si vybral mě?
Budu ráda za každý komentář , vote či follow . Díky moc :)
ČTEŠ
So the God you say?
FanfictionJednoho dne jela jedna dívka autobusem domů ze školy, netušila, že se jí ten den stane osudným, jek kvůli tomu,že si k ní přisedl jeden chlápek,měl netradiční jméno, jmenoval se Loki.... Ano a tak začal tento příběh, zamilují se do sebe , nebo se bu...