Two Strangers H.S

Four - New ,,friend''

To je šílený!'' musela jsem křičet na Rose, protože byl všude kolem nás hrozný hluk.

Právě se s Rose nacházíme na hlavním letišti v Los Angeles. Všude kolem nás je snad milion lidí, musíme si cestu mezi nimi přímo vydobývat. Abych řekla pravdu, tolik lidí jsem pohoromadě snad nikdy neviděla. Všichni někam pospíchali, telefonovali nebo se dohadovali s lidma kolem. Prostě blázinec.

Když jsem na páse uviděla svoje a Rosiina zavazadla, popoběhla jsem k nim a s její pomocí je odtamtud sundala a konečně jsme se mohly vydat pryč z téhle přelidněné haly.

Když jsme vyšly před obrovskou budovu, do uší mě uhodila neustálé troubení aut. Všude kolem nás jezdily žluté taxíky. Bylo poměrně větší horko, než v Lichtenštejnsku. Bylo o HODNĚ větší horko než v Lichtenštejnsku. Cesty byly lemované vysokými palmami, které vypadaly společně se zapadajícím sluncem a červánky naprosto úchvatně.

Mezitím, co jsem si prohlížela nové prostředí, Rose stihla stopnout taxík a zběsile na mne mávala. Popoběhla jsem k žůutému autu, řidič vystoupil a pomohl nám s taškami do kufru a potom jsme si šli konečně sednout.

,,Kam to bude, dámy?'' zeptal se postarší černoch a s bělavým úsměvem na nás koukal.

,,Malibu Beach'' vypadlo rychle s Rose a řidič se otočil zpět dopředu a nastartoval auto.

,,Malibu Beach? Proč na Malibu Beach?'' koukala jsem na Rose s vykulenýma očima.

,,Je to tam krásný'' řekla a dívala se z okna. ,,A je tam taky hodně hotelů, kde bychom se mohly ubytovat, takže tak.'' otočila se na mě s úsměvem.

Hodně hotelů? Panebože, jak to může vědět? Fajn, nebudu to řešit.

Přibližně po 15 minutách strávených v taxíku se konečně zastavil.

,,Jsem tady, bude to 7 dolarů, prosím'' řekl mile. Popadla jsem svou peněženku s dolary, které jsme ještě stihla vyměnit doma a podala požadovanou částku pánovi.

Vystoupily jsme z auta na chodník, kam nám dal taxikář zavazadla a rozloučily jsme se ním. Když jsme se prozhlídly kolem, všude na budovách byly obrovské cedule s jménama různých hotelů, restaurací, bister a kaváren.

,,Co kdybychom se šly teď ubytovat a potom zašly někam na dobrou večeři?'' navrhla Rose.

Vzhledem k tomu, že se schylovalo k půl osmé večer a můj žaludek víc jak 5 hodin nedostal nic kromě toustu v letadle kolem oběda, souhlasila jsem.

Po dlouhém dohadování do kterého hotelu půjdem jsme si nakonec vybraly pětihvězdičkový hotel ,,Paradise''. A opravdu, vestibul byl laděn do bílé barvy, všude kolem byly malé palmičky a po pravé straně od recepce byly osvícené, mramorové schody. Byl to jiný styl, než na jaký jsem zvyklá, ale líbilo se mi to, moc. Potom co jsme doslova hodily své kufry do našeho pokoje, jsme se zase rychle vydaly na večeři. Zvolily jsme typické, americké jídlo - hamburger z rychlého občerstvení a šly jsme si sednout na tu známou Malibu Beach. Bylo sice už malinko šero, ale vypadalo to tady pořád stejně krásně.

Takhle jsem seděly a smály se asi hodinu, kdy už byla totální tma. Když jsme šly zpátky do našeho hotelu, už jsme neprocházely zalidněnými a slunečnými ulicemi. Ulice byly osvětleny pouličními lampami a všude kolem nás svítily barevné názvy barů, hotelů a restaurací. Bylo to jiné, ale nemůžu říct, že se mi to nelíbilo, bylo to pořád stejně perfektní, akorát se změnila atmosféra, bylo teď tady takové...víc utulnější. Je zajímavé, jak rychle se může měnit atmosféra ve dne a v noci.

Když už jsme vstupovaly do našho hotelu, pozdravily jsme mladíka, který stál za recepčním pultem. Byl přitažlivý, měl blonďaté vlasy a jeho oči byly světle modré, možná šedivé, neviděla jsem mu do očí moc dobře. Když nás pozdravil nazpět a usmál se, odhalil bílé, krasně srovnané zuby. Nepochybuju, že nosil rovnátka, každopádně to vypadalo moc dobře.

S Rose jsme si vybraly schody místo výtahu. Stoupaly jsme společně do druhého patra. Šly jsme pomalu k našemu pokoji 312, když se na konci chodby objevil mladík, který někam běžel. Nemohl být o moc starší než já. Když se k nám blížil, sklopila jsem pohled na svoje černé lodičky, co asi nebyl nejlepší nápad, protože mladík klopýtnul a při pádu s sebou strhnul i mne.

,,Ježiš, moc se omlouvám, já.. mně se zamotaly nohy, jsi v pohodě? Fakt promiň..''

Seděli jsme na zemi a já si ho detailně prohlížela. Měl ostře řezané rysy v obličeji a jeho hnědé, kudrnaté vlasy mu sahaly malinko nad ramena. Měl neobvyklou barvu očí - zelenou možná šedozelenou. Měl krásně tvarované, růžové rty, které vypadaly ještě líp, když mluvil. Bílé tričko obepínalo jeho svalnaté ruce, na kterých bylo mnoho tetování. Pár tetování mu průsvitalo přes tričko i na hrudi.

,,Jsi v pořádku..?'' zeptal se ještě jednou.

,,Já..no..jo, jsem'' koukla jsem se stydlivě do země a pramínek vlasů, který mi spadl do obličeje jsem vrátila zpět za ucho.

,,Fakt moc promiň, já..''

,,Jsem v pohodě, neomlouvej se'' usmála jsem se.

,,Tak dobře'' usmál se, čímž odhalil své dokonale rovné, bílé zuby a roztomilé ďolíčky na tvařích. Vypadal jako bůh.

,,Pojď, pomůžu ti'' nabídl mi svou velkou dlaň a já jí se zaváháním přijmula.

,,Tak, já už asi půjdu, tak asi ahoj'' řekla jsem mu stydlivě.

,,Dobře, měj se hezky...''

,,Miranda'' doplnila jsem ho.

,,Měj se hezky, Mirando'' naposledy se na mne kouknul a otočil se k odchodu.

Vešla jsem do pootevřených dveří od našeho pokoje, kde jsem našla Rose rozvalenou na posteli, tak jsem si prostě lehla k ní.

,,Tak co, našla jsi si kamaráda?''

,,Jojo, kamaráda.....'' vzdychla jsem a zahleděla se do stropu..

-------------------------------------------------------

Tak čauuuuu ! :D Jsem tady s novou částí a dokonce ne po roce! :D Musim se pochválit :D

Píšu to tady asi už 2 a půl hodiny, protože už jsem to jednou napsala, akorát se můj notebook rozhodl nepřijímat wifi, takže se mi uložila jenom půlka, tak jsem to musela ještě jednou dopsat :D

Konečně jsem napsala trochu delší část a hlavně už jsem tam zakomponovala Harryho! :D Sice je to asi trochu divný, ale jsem ráda, že už jsem ho tam nějak dala :D

Budu ráda za každé přečtení a vote:)

Napište do komentáře svůj názor a co se vám líbí nebo nelíbí na tomhle příběhu, prosim :) Abych věděla, co mám do příště zlepšit :)

Děkuju za přečtení a mějte se krásně! :)

Míša**