Letters to Calum //Calum Hood//

Epilog

Potom, co mi má sestra Mali napsala, že bych měl co nejrychleji přijet zpět do Sydney, vůbec jsem netušil, co tam na mě bude čekat. 

Otevřel jsem hlavní dveře domu mých rodičů. S úsměvem na rtech jsem vstoupil do obýváku, kde byla celá má rodina. Tiše tam seděli. Má matka vzlykala otci do černé košile a Mali stála v rohu pokoje a také plakala. Úsměv mi z tváře zmizel. 

"Co se stalo?" zeptal jsem se. Tím jsem upoutal jejich pozornost. Matka se ještě více rozplakala, otec ji začal znova utěšovat a Mali se ujala slova. "Jde o Summer." Hrklo ve mně. Sakra, několik dní jsem se ji neozval. 

"Co je s ní?" Přerušil jsem tok mých myšlenek. "Odešla, Cale," zešeptala Mali. I přesto jsem ji slyšel. "Kam?" zeptal jsem se nechápavě. Opustila mě? 

"Ona..." zlomil se ji hlas. "Podřezala si žíly!" vykřikla moje matka a vzlykla. Zůstal jsem v šoku. Ne. To by neudělala. Věděla, že ji miluju, i když jsem se ji dlouhou dobu neozýval. Věděla to. Tak proč?

"Je mi to tak líto Cale," promluvil konečně otec. "Kdy?" dostal jsem ze sebe. "Předevčírem, dvacátého devátého. Mali ji našla ve vašem bytě," řekl otec. 29.? Něco mi to datum říkalo, ale co? A pak mě to trklo. 1 rok od našeho seznámení! Sakra! Ucítil jsem, jak mi po tváři pomalu teče slza, která byla nasledována další a další. 

Otočil jsem se a rozeběhl se pryč z domu. Vím přesně, kam běžím. Musím se tam vrátit. Musím se vrátit tam, kde mou lásku našla Mali. 

Odemkl jsem a vstoupil dovnitř do bytu. Všechno tam bylo tak stejné a přitom úplně jiné. Chyběla tady. Vešel jsem do naší ložnice. Postel byla ustlaná, žádné oblečení po zemi, papíry srovnané na psacím stole. Byla taková perfekcionistka. Přistoupil jsem k psacímu stolu. Byl tam položený její notebook. Chtěla být spisovatelkou. Neustále něco psala. Do konce tohoto roku chtěla vydat knížku. Otevřel jsem notebook. Ležela v něm obálka s mým jménem. Vzal jsem ji do rukou a otevřel ji. Vyndal jsem bílý papír. Dopis! Začal jsem okamžitě číst. 

Z předešlých dopisů? Existují snad další dopisy? Dopisy, které neodeslala? Dopisy, kde jsou odpovědi? Dopisy, které patří mě? 

"Promiň," zašeptal jsem a doufal, že mě uslyší. "Je to moje vina. Ale udělám všechno pro to, abych ty dopisy našel. A pokusím se dopsat a vydat tvou knihu, slibuju. Jen mi to prosím odpusť," rozplakal jsem se a přiložil dopis na hruď. Poslední vzpomínka na Mer! "Miluju tě," zašeptal jsem. 

***

Ahoj :) Děkuji za každé přečtení a vote, jsem za to velice ráda :O :')  

Ale co jsem chtěla říct je, že se můžete těšit na druhý díl Letters. Tentokrát Calum bude psát dopisy Summer a bude hledat všechny dopisy, které schovala. Zítra přidám prolog a první dopis :) Doufám, že se Vám druhý díl bude líbit, jako první :)